ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: O nich bez nich
Je to opravdu pozoruhodné, jak úporně se sociální demokraté snaží rozhádat ODS s jejími partnery, s lidovci a zelenými. Paroubek například navrhl, že by se sešel sám s Topolánkem u prezidenta. Samozřejmě by se lidovci a zelení cítili na vedlejší koleji. Jinak by to ani nemohlo být. Nevyhnutelně by nabyli ne dojmu, ale jistoty, že se jednalo o nich bez nich. Pokud jde o lidovce, tam by nevrlé pocity mohly nanejvýš vyústit k okopávání kotníků Miroslava Kalouska, který lidoveckou lodičku příliš pevně připoutal k odéeskovému molu. Slabinou této "trojkoalice" jsou samozřejmě zelení. Ty přivedl uhlazený milionář Bursík pravým vchodem do prostor určeným pro konzervativní pravici a oni se samozřejmě cítí daleko lépe vlevo, tam, kde se čerpají peníze bohatým a rozdávají se částečně do vlastní kapsy a částečně na účely o nichž oni sami usoudí, že jsou veřejně prospěšné, což je princip levicový. Vystrčení za dveře je může pořádně naštvat - a právě mezi naštvanými zelenými chce Paroubek najít toho Jidáše, který přeběhne na druhou stranu a umožní mu pokračovat ve vládě za podpory komunistů další čtyři roky.
Topolánek Paroubkův nápad odmítl.
Tahanice tedy pokračuje a konec není v dohlednu. Tohle léto opravdu není politická okurková sezóna.

JAK ŽIVOT JDE: Všechna sláva polní tráva
Včera jsme se byli podívat v Lysé nad Labem na výstavě květin a samozřejmě bonsaí a suiseki (krásné kameny) a pak ještě něčeho, co nevím, jak se jmenuje, ale jsou to obrazy sestavené z usušených květin, něco jako koláž z květů a listů. Jsou to zvláštní obrazy: kdyby takový obraz vytvořila paní Nováková a obraz ukazoval krajinu v Hřensku, řekli bychom: kýč jak bič! Jenže když to jsou obrazy japonské, mají svůj podivuhodný půvab a fakt to nemyslím ironicky. Japonci by se možná víc líbily sušené obrazy ze Hřenska.

Ale zpět k tématu, jímž je omezená část květeny, totiž polní tráva, rovná slávě. Ljuba Krbová budí pozornost, protože hraje v seriálu Ulice a každou chvíli ji někdo zastavuje a vyptává se, jak děj půjde dál. A na různé jiné věci. Jako například včera jedna okouzlená ctitelka:
"Paní Ljubo, kam chodíte pro ten svůj podmaňující úsměv!"
Načež šťouchl kolemjdoucí pán loktem svoji paní:
"Koukej, mámo, tohle je přece ta herka!"