ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dementi a realita
Do letní pohody se vklíní další dějství veřejné taškařice hrané ansámblem poslanecké sněmovny na téma "jaká bude vláda". Musíme si odtrpět volbu předsedy poslanecké sněmovny. Miroslava Němcová vyslaná ODS neprošla, podle očekávání. Na scénu teď vystoupil lidovec Jan Kasal. Během čtvrtku se vynořila složitá konstrukce: komunisté by ho byli ochotni podpořit, pokud by hned odstoupil. Ne, to není kocourkovské zasedání městské rady, to je parlament české republiky. Měli bychom mít ale na paměti, že toto je výsledek nikoli špatné ústavy, nikoli důsledek bizarně nastavených pravidel - prostě, volby takhle dopadly a tu máš čerte kropáč.
Občana by teď mělo víc zajímat to, zdali dojede autem domů, aniž by spadl do nějaké dopravněznačkové pasti nastražené dementy na nějakém obecním úřadě, ve které na něho budou číhat dementi z městské policie. To je česká realita těchto dnů.

Čtrnáctý slet
Čtrnáctý všesokolský slet, to byla jedna z událostí dvoudenních svátků. Jak ten čas letí a jak se zapomíná! Mluvil jsem s mladou pětadvacetiletou ženou. Divila se, že je v televizi zase spartakiáda. Vysvětlil jsem, že jde o sokolský slet a že stadión, na kterém sokolové cvičí, postavili sokolové ještě před válkou, právě proto, aby měli kde cvičit. Její úžas neznal mezí. Trochu jsem jí záviděl. Minulost pojem neznámý!
Nedovedu posoudit, zdali je sokolská myšlenka dost živá na to, aby dokázala tradici v plné míře obnovit. Ale je každopádně dobře, že se čtrnáctý slet konal, byť by to měla být připomínka zapomenuté slávy. To si myslím já, pro něhož je minulost až nepříjemně živá.

JAK ŽIVOT JDE: Bojíme se policajtů
Tak teď jsme se pořádně rozklepali. Má to až komické rozměry. Potkal jsem dlouhatánskou kolonu - vpředu jel policejní vůz s nadčlověkem za volantem a další trůnili vedle něho a za ním, v ksichtech vědomí, že mohou cokoli. A za nimi se vlekli blbečkové, kteří se živí trapným občanským povoláním a na ten automobil si vydělali a koupili si ho poté, co je stát orval o padesát haléřů z každé vydělané koruny a i ten automobil byl o dvacet procent dražší a z každého litru benzínu platí další šílené daně. Nikdo se neodvážil předjet.
Pak jsem dojel tady u nás do Hodkovic, kde nějaká vykutálená firma "pracuje" na obnově silnice, na dvou stech metrech kutá už měsíc metr široký proužek, je tam samozřejmě třicítka nebo dvacítka nebo co, snad by po vás chtěli, abyste to auto tlačili, a kdybyste tam jeli rychleji, ukradnou vám dle zákona prosazeného lidovci a sociálními demokraty peníze a ještě vám dají body čímž zvýší hrozbu že vám seberou řidičák - tudíž vás připraví o prostředek k vykonávání povolání, tam v těch Hodkovicích samozřejmě na silnici nikdo nedělá, jen se tam vlečete a tetelíte se, jestli nějaký vykuk nečíhá za popelnicí se speedgunem, aby vás sejmul.
Pohl bych pokračovat libovolně dlouho, proto skončím:
Takový je náš stát.