JAK ŽIVOT JDE: Freud v gumárně

Teprve dnes jsem se dostal k tomu, abych nechal vyměnit zimní gumy za letní. Jezdím teď zpravidla na motorce, autem jen občas a obvykle je to nakvap, takže jsem neměl na výměnu pneumatik čas.

Přijel jsem v ideální dobu: díla byla otevřená,. hever měli prázdný, mechanik a jeho pomocník byli vlídní, kynuli mi a navigovali, jak mám na hever najet. Otevřel jsem kufr a pravé zadní dveře - dvě gumy jsem musel vozit sebou, do kufru se čtyři kola Roveru šestistovky nevejdou.
Měním celá kola, i s ráfky, nejen gumy. A jak zimní, tak letní sada má litá kola. Letní kola mají původní roverácké, zimní jsou nokiany, guma i ráfek.
Mechanik kouknul na nokiany a na originály a povídá:
"Dejte mi šrouby."
Kdyby mě vzal motykou do nártu, mělo by to podobný efekt. No jo, šrouby... Když jsem nokiany kupoval, byly u nich šrouby, pěkně v pytlíčku. Ty jsou teď namontované. Ale kam jsem dal ty originály?
Mechanik se na mne podezíravě díval.
"Nevyhodil jste je? To by bylo fakt hodně blbý."
Začal jsem se hrabat v kufru. Je to velký kufr, bohužel. A když už naděje hasla, heuréka, v koutě krabička plná šroubů!
Mechanik mě pochválil, sundal nokiany a začal montovat originály. Pak se na mě obrátil.
"A kde máte redukci?"
Ono totiž na každém kole je jeden ten šroub s atypickou hlavou, aby se kolo nedalo tak snadno odmontovat a ukrást. No jo, někde jsem měl tu redukci. Kdyby mě kopnul motykou do nártu... Ale to už znáte. Další hledání. Další hrabání. Odklopil jsem víko kryjící rezervu. A tam, v krabičce, redukce!
Podávám ji mechanikovi, načež on pravil uznale:
"No jo, pane. Vy máte všechno. Ale nevíte, kde!"
Má mě přečteného! Ano, je to psychoanalytik v pneuservisu! Nahlédl až na dno mé zmatené duše.