 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Čtvrtek 4.5. 2006,
|
- Kvůli nevydání Mladiče do Haagu přerušila EU rozhovory se Srbskem
- Do Černého moře se zřítilo arménské letadlo se 113 osobami na palubě
- Ústavní soud odmítl návrh zákonodárců ODS, eurozatykač v ČR nadále platí
- Klaus při diskusi se studenty gymnázia kritizoval negativní předvolební kampaň
- Podle CVVM jde parlamentním stranám jen o moc, zeleným prý o něco méně
- Policista Čermák trvá na oprávněnosti svého zásahu proti Jacques
- Podle ODS nucená správa nepomohla VZP, ale Rathovi
- Uvolněné kolo z kamionu zranilo 4 lidi včetně tří dětí
- Počasí v Praze: krásně a teplo
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Debata skončila, rozhodl soud, debata pokračuje
Ústavní soud rozhodl ve prospěch eurozatykače. To znamená, že napříště bude možné vydat českého občana ke stíhání i mimo hranice České republiky. Je to v
jistém smyslu uznání nadnárodní role Evropské unie. Je to dobře nebo špatně? Občanští demokraté si myslí, že je to špatně a že je to útok na základy
právního řádu. Jejich argumenty jsou vážné. Ovšem situace je také vážná a mezinárodní zločin se na státní hranice neohlíží.
"Jsou-li čeští občané poživateli výhod spojených se členstvím v EU, je nutno akceptovat i jistou míru odpovědnosti," zaznělo ze strany soudu. Což zase ukazuje, nelze to popřít, na zárodek státnosti. V tom přece spočívá vazba občana vůči státu. Občan je státem chráněn (měl by být), požívá výhod veřejné služby (u nás to moc neplatí, ale teoreticky to tak je) a z toho plynou i určité závazky a určitá omezení, jako například že stát má ve specifických případech právo ho sebrat a strčit do basy.
Debatovat by se o tom dalo do nekonečně. Žádný zákon, ani ten o eurozatykači, není dokonalý a bude záležet na tom, jak bude aplikován. Existují pesimistické prognózy, že čeští občané budou pronásledováni europolicajty za činy, které v Česku trestné nejsou. To by ovšem bylo do nebe volající. Je proto třeba bedlivě sledovat, co se s tímto zákonem bude dít, jak bude aplikován, zdali s rozumem a ve prospěch občanů, anebo ve prospěch byrokracie a v duchu buzerace.JAK ŽIVOT JDE: Hledání ztraceného času
Možná snad mám i nějaké dobré vlastnosti. Rozhodně mezi ně nepatří pořádkumilovnost, nebo spíš - schopnost pořádek trvale udržet. Jelikož se protivy přitahují, spojil jsem život s Ljubou, která pořádek udržuje s býčí úporností. No a vida - v některých ohledech je výsledek stejný.
Kdyby existovalo něco jako "hledací tachometr", bylo by zajímavé porovnat, kdo z nás dvou tráví víc času hledáním. Včera jsem se tu zmiňoval o tom,jak jsme hledali Iris - toto byl speciální případ. Obvykle jde o hledání předmětů. Klíče. Doklady. Všechno možné i nemožné.
Divadelní hra.
Ano, Ljuba se připravuje na premiéru ve Strašnickém divadle (Solidarita) a její kolegové netuší, jak vážně je zdar představení ohrožen: nemůže poslední existující kopii textu najít!
Na hledání takové věci je pouze jeden rys potěšující nebo aspoň konejšivý: těším se, z jak nesmyslného kouta se ztracený text vynoří. Náš dům ve Zvoli opravdu není velký, je to spíš domek než dům. Propátrali jsme ho včera večer jistě pětkrát. Text musí být v jeho zdech. Oba jsme ho viděli tam či onde ležet - než se ztratil.
On se vynoří. On vyplave. Ale odkud?Nicméně,zpět k původní otázce. Jak je možné, že oba ztrácíme předměty?
Vysvětlení mě napadá jediné. My neztrácíme předměty. Předměty, v daném případě text divadelní hry, se ztrácejí samy, odcházejí od nás, prchají, skrývají se, jsou nadány vlastní potměšilou vůlí. I kdyby byly přibity ke svému vyhrazenému místu, najdou si nestřežený okamžik a vyviklají se z hřebíčku.
Proč to dělají, to je záhada. Ostatně, i vědci zabývající se základními otázkami všehomíra si lámou hlavu nad problémem ztracené hmoty.
Když se prohřešuje 90 procent hmoty ve vesmíru, proč by se neměl pohřešovat jeden text divadelní hry?