ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: K lidu blíž
Nejvíce generálů se vyrojí po bitvách. Míněny jsou bitvy válečné i neválečné, ve významu obrazném. V politice je to trochu jiné. Samozřejmě, že po vyhraných volbách bude každý vysvětlovat, proč ta dotyčná strana vyhrála a po prohraných volbách bude každému nad slunce jasnější, kde byla chyba. Specifika politiky je v tom, že generálové vědí už před volbami, v čem je ta či ona kampaň špatná.

Člověk nemusel být politologem se třemi tituly a postem na pěti univerzitách aby před čtyřmi lety věděl, že megakoncerty nevedou ke kýženému výsledku, tedy k vítězství. Však také se megakoncerty letos nekonají. Zato se koná lov na populární tváře. Až do Itálie vážil cestu kapitán poslaneckého mužstva ODS Vlastimil Tlustý, aby tam polapil Tomáše Ujfalušiho. Můžeme se tedy těšit, že z billboardů se na nás bude zubit fešný fotbalista. Záleží samozřejmě na vkusu, ale je možné sio představit, že se tam bude líp vyjímat, než Stanislav Křeček na billboardu sociální demokracie.

Novinářské hyeny si budou tropit z lovu na sportovce šprýmy. Kdyby tak bylo možné odvodit z popularity sportovců volební atraktivitu! Pak by Pavel Nedvěd se svými 266 body v anketě Sportovec roku měl dvaadvacetkrát větší hodnotu, než Martin Ručinský, ale zdaleka by neměl na Jaromíra Jágra a jeho 1442 body! Ano, může se spokojeně usmívat zatím neznámý stratég volební kampaně ODS, který hon na sportovce vymyslel, však také Jaromír Jágr bude na billboardech, kdežto Ručinský nikoli.

Strany se chtějí ztotožnit s populárními osobnostmi. Dá se najít mnoho argumentů pro tezi, že to nemá cenu. Kterápak z dnešních populárních osobností podporuje komunisty? Přitom komunisté mají svoji pozici v parlamentě zaručenou. A naopak, kolik populárních osobností podporovalo někdejší Čtyřkoalici! Slovem i písmem, ba i na náměstí si osobnosti mohly hlasivky strhat. Výsledek byl v lepším případě nulový, v horším negativní. Populární osobnosti si ale nedají pokoj. Tak například veterán snad všech petic, co jich kdy bylo, Břetislav Rychlík podporuje Zelené. Běda ale, kdyby vystřídal na billboardu Martina Bursíka. A jsme u zásadního poznání. Je převeliký rozdíl mezi Jaromírem Jágrem a dejme tomu Zdeňkem Svěrákem. Lidé mají rádi jednoho i druhého, ale co naplat, až budou Vratné láhve hotovy a za čas se budou vysílat v televizi, chlapi u piva se na ně nebudou koukat na velkoplošné televizi ve vyprodané hospodě.

K lidu blíž a k lidu níž, to je signál současného snažení ulovit co nejvíc tváří typu Jágra nebo Neumannové. Vítězství ve volbách, o něm rozhodne vlna vzešlá z temných vod, kam slunko logického argumentu nedosvítí a kde rozhodují mnohdy absurdní sympatie a antipatie.