 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 7.3. 2006,
|
- USA předloží RB OSN informace o íránském projektu atomové bomby
- Rusko hodlá navrhnout MAAE, aby povolila Íránu omezené obohacování uranu
- Nejvyšší státní zástupkyně Vesecká chce znovu přezkoumat vydání katarského prince
- Vyvadil odmítl rezignovat, požádá o přeložení, Baxa jej chce postavit před kárný soud
- Klaus dostal od slovenského Hospodářského klubu ocenění Nejsympatičtější politik světa
- Podle ODS zneužívá Paroubek zákona o registrovaném partnerství v předvolebním boji
- Ministerstvo obrany nesouhlasí s kritikou transportérů Pandur, které chce koupit armáda
- Factum Invenio: ODS 30,5 %, ČSSD 23,5, KSČM 18,8, KDU-ČSL 9,1 a SZ 7,9
- Počasí v Praze: oblačno, teploty pár stupňů nad nulou
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zákon o legálnosti tunelování, zdalipak projde?
Strana Evropských demokratů objevila trik, zřejmě iniciovaný Občanskou demokratickou stranou a
schválený i sociálními demokraty, že totiž v novele trestního zákona je vypuštěn paragraf
umožňující stíhat a trestat tuneláře. A nejen to - pokud by tato verze trestního zákona prošla
a byla schválena a platila byť jediný den, z basy by se dostali již tam jednou zavření
tuneláři. Toto je třeba uznat Evropským demokratům jako důležitý bod a přál bych jim, aby na
demonstraci proti této hanebnosti přišlo ve 13 hodin na Malostranské náměstí co nejvíc lidí.
Těžko posoudit, zda je pravda, že jde o záchrannou akci ve prospěch Vladimíra Mlynáře, kterého
vyšetřuje policie kvůli firmě Testcom. Ve výsledku je to skoro jedno. Podstatné je, že jde o
hanebnost, schválenou ruku poslaneckou sněmovnou a odmítnutou senátem - z toho tedy plyne, že
to není oficiální akce ODS, protože v senátu má ODS významné slovo, a dále, že senát není tak
k ničemu, jak se obecně má zato. Navíc se ukazuje, jaká je chyba, že senát smí odmítnout zákon
jen jako celek - bylo by jistě lepší, kdyby se podařilo potměšilou akci Marka Bendy napravit.
K Evropským demokratům se připojili i Zelení - ty opakovaně potvrdily poslední výsledky veřejného mínění jako stranu s nadějí na vstup do parlamentu. "Vypuštění tohoto principu z trestního zákoníku považuje Strana zelených za vážné nebezpečí pro podnikatelské prostředí a hospodářskou kulturu v České republice. Vyzývá proto poslance, aby se ztotožnili s rozhodnutím Senátu, který návrh trestního zákoníku v takto upraveném znění zamítl," píší Zelení ve včerejší výzvě.
Vzhledem k tomu, co se stalo, že tedy hanebnost prošla bez úhony dolní sněmovnou, je dobře, že se hroutí projekt o velké koalici sociálních demokratů a ODS. Ruku v ruce ho popřeli Miloš Zeman a Jiří Paroubek v článku ve včerejším Právu. Ve společně podepsané prohlášení dovozují, že by ani jedna, ani druhá strana nemohly v takové vládě uplatnit program. Což je bezpochyby pravda. Vtip ale je v tom, že projekt této velké koalice počítá s tím, že by trvala jen omezenou dobu a že by měla za úkol sestavit novou ústavu se změněným volebním systémem. Ten by měl posílit pozici velkých stra, tedy vlastně ODS a ČSSD, na úkor všech ostatních. Pak by si tento moloch opravdu mohl dělat, co by chtěl. Naštěstí panuje obecná nevůle k této myšlence. Paroubek říká stejně jako Topolánek - ne. Teď jsou tedy karty rozdané tak, že Paroubkovi nezbývá než ve volbách vyhrát a po volbách se opřít o komunisty, anebo prohrát a odejít do opozice. Je dobře, že jak Paroubek, tak Topolánek dávají voličům jasný signál - žádnou velkou koalici nechceme. Ledaže by nakonec to lákadlo bylo moc velké.
Takže vezměte na vědomí - demonstrace je dnes, v úterý, ve 13 hodin na Malostranském náměstí.JAK ŽIVOT JDE: Spořilovské bloudění, Honění kočky
Spořilovské bloudění
Vyprávění o této příhodě ocení - pokud někdo - spíše Pražák anebo obyvatel města, ve kterém je (zpravidla na okraji) propletenec dálničních spoj. Tedy, taková ta vánočka dálnic.
Večer jsem besedoval v rozhlase na téma "občan a stát" v pořadu "Lidé pera" - pod taktovkou Ivana Šterna jsme tam byli tři, tedy Alexandra Berková, profesor Erasim Kohák a já. Pan profesor bědoval, že bydlí v Roztylech a že si bude muset vzít taxíka. Nabídl jsem mu, že ho při zpáteční cestě hodím domů.
To je hezký slovní obrat, tohle "hodím domů". Předpokládá, že půjde o činnost prachjednoduchou, jako když vezmete zmačkaný kapesníček a hodíte ho do koše na prádlo. Pojedu, přibrzdím a hop, hodím pana profesora skoro až do postýlky.
Budova rozhlasu, v níž jsme pořad natáčeli, je na Vinohradech, v Dykově ulici. Roztyly jsou na okraji města, poblíž výpadovkyD1 do Brna. Znám to tam, v těch místech bydlí můj kamarád Robert Rameš zvaný Barclay - shodou okolností jsem s ním včera obědval v restauraci u benzínové pumpy v Břežanech. Věděl jsem, jak asi tam pojedu: z Vinohrad dolů do Vršovic, kolem Slávie přes Bohdalec směrem na Spořilov a tam se chytnu.
Tak se i stalo s malou výhradou: na Spořilově jsem se nechytnul.
"Za chvilku budou tramvajové koleje zahýbat doleva a my pojedeme rovně," radil pan profesor.
Já bych byl jel vpravo, ale budiž, já tam nebydlím, pan profesor ano, musí to vědět líp. Jeli jsme tedy rovně. Po dvou minutách pravil pan profesor:
"Asi jsme měli jet přece jen vpravo."
Jeli jsme dál a pan profesor řekl:
"To je zajímavé! Tady to vůbec nepoznávám a netuším, kde jsme." A po chvilce, radostně: "Už vím, kde jsme! Tady," ukázal přes rameno na odbočku právě minulou, "tady jsme měli odbočit."
"Myslel jsem, že to tu znáte, pane profesore," řekl jsem opatrně.
"Ano, znám a dobře trefím. Jedu metrem, poté autobusem a nakonec pěšky!"
Nakonec jsme se tam dostali, i když nevím, jak: bůh silnic a dálnic asi vytvořil nějakou hyperprostorovou propojku. Pan profesor Kohák spal v noci na dnešek doma, neskončil vysílen a zmrzlý v opuštěném automobilu s prázdnou benzínovou nádrží.
Dlužno podotknout, že na univerzitě nepřednáší topografii, nýbrž filosofii.Honění kočky
Iris je na kočky velmi přísná, neboť je hluboce přesvědčena, že svět by byl bez koček mnohem lepší místo k životu, než je. Protože je sníh, dovedu i já posoudit, kolek koček nešvaří povrch zeměkoule - všude jsou jejich ťapky! Na sněhu je vidím i já, kdežto na holé zemi či trávě je Iris cítí, jenom teď, v zimě, mohu posoudit míru jejích útrap!
Když kočku spatří, Iris ji honí. Je to velmi prosté. Honí ji opatrně, aby ji nechytla - nikdy mě nepřesvědčí o opaku, protože za ty tři roky, co Iris znám, honila spoustu koček a někdy se stalo, že by ji musela chytit, kdyby aspoň trochu přidala. Ale nepřidala.
Včera se naopak k Iris přidal cizí pejsek a pronásledoval prchající kočku s ní. Ohlédla se v běhu po něm velmi nevlídně.
To je moje kočka!
Je to obecná kočka, kočku smí honit každej.
Ale já ji viděla dřív!
Tak nějak mohl vypadat dialog těch dvou.
Dal by se táhnout ještě dlouho, třeba hodinu, nebo celý zbytek dne, zatímco kočka seděla na plotě a pohrdavě shlížela dolů na své rozhádané pronásledovatele.