JAK ŽIVOT JDE: Čeští lvi
Čeští lvi
To už asi víte, že plnou nůši křišťálových sošek českého lva si odnesli při letošním udílení cen Filmové a televizní akademie film Štěstí - za režii Bohdan Sláma, za scénář týž, také za kameru, za hlavní mužský a hlavní ženský herecký výkon (Pavel Liška a Tatiana Vilhelmová) atakdál. Sláva to byla náramná - v Lucerně bylo nabito a všichni jsme jaksepatří tleskali. Potlesk patřil i Jiřímu Macháčkovi, ten moderoval - poprvé - celý večer a dělal to výborně.

Herbert Lom je jméno, které neříkalo nic ani mně, ani Ljubě, když Jiří Macháček oznámil, že je přítomen v sále coby čestný host. A přece jsme ho všichni mockrát viděli - on je inspektor Dreyfus v Růžovém Pantherovi! V sále přítomní znalci to možná věděli, ale asi jen někteří tušili, že Herbert Lom je původem z Prahy. Na stránce Britského filmového institutu čtu, že se narodil 1917 v Praze, jmenoval se "Herbert Charles Angelo Cuchacevich ze Schluderpacheru" a též v Lucerně krátce předvedli ukázku z některého jeho filmu - českého: hrál ve třicátých létech krasavce! Utekl před Němci, nastoupil v Anglii do armády a odsud ho vytáhli a pracoval pak v české a německé sekci BBC. Tak se stal anglickým hercem a hrál ve 100 filmech.

Nevím, jak vypadal v televizi, nás v sále okouzlil dokonalou češtinou - pravda, vyjadřoval se jednoslovně, ale ta slova zněla absolutně čistě česky, bez příměsi přízvuku, který často slýcháme u našich krajanů žijících delší dobu v cizině (jemný akcent si přinesla z Ameriky i moje dcera!). A taky mě překvapil, jak je malinkej... Tedy vzrůstem jak je malinkej. Ono mu je skoro devadesát a člověk se věkem smrskává, ale on je fakt hodně malinkej. Výborný pán a je kupodivu, že se dříve nerozkřiklo, že inspektora Dreyfuse fakticky hraje Čech!

Což mi připomíná, že do kin jde další pokračování Růžového Panthera, teď už samozřejmě se zcela jinými herci. Tak na to jsem zvědavej...

Ještě ke Lvům: jeli jsme s Ljubou na tu slávu a usmysleli jsme si, že to uděláme chytře a že zaparkujeme někde ve Štěpánské a kabáty si necháme v autě. Onehdy jsem večer ve Štěpánské byl na ouřední večeři a zaparkoval jsem bez problému. Jenže to se nekonal v Lucerně Český lev. Nicméně, místo jsme našli v Jámě (to je spojka mezi Štěpánskou a Vodičkovou). Což je ulice, kam ústí jeden z četných průchodů Lucerny, takže bingo. Bylo to bingo zdánlivé.
Mrzlo, já jen v saku, Ljuba ve večerní s nahými rameny a zády; přehodil jsem přes ni sako (vřeštěla, že sako nechce, protož si vytváří zónu tepla technikou wu šu uvolněním síly čchi). Vlezeme do průchodu - po 50 m zahrazen mříží! Zpátky na ulici, běžíme do Vodičkovy ke vchodu do hlavního průchodu - a tam je zabarikádováno! Že prej máme jít okolo, tedy na Václavák a do Štěpánské a tam je hlavní a jediný vchod do Lucerny. Už hrozilo, že zmrznem a že nás budou moci vzít do Lucerny jako náhradní křišťálové lvy pro případ, že by se jim některý rozbil, ale naštěstí si strážci všimli, že na Ljubě nefunguje síla čchi a že moc nepomáhá ani to sako, takže nás pustili dovnitř zadem.
Takže vše dobře dopadlo, jenomže drobátko chrchlám. Moje síla čchi se zatím projevuje jako síla hepčí.