Jaký je výsledek? V důsledku nevyhraněnosti a nepřehlednosti roste spleť zákonů, ve kterých se dnes už nemohou vyznat ani specialisté. Potřebné reformy váznou. Jinak se ale neděje nic, jelikož blahobyt občanů je závislý na výrobním úsilí občanů a nikoli na obstrukčním konání parazitních organizací, jako je vláda a parlament.

Samozřejmě, berte moje drzé prohlášení jako bonmot, řečeno s Milošem Zemanem. Prosperita občanů úzce souvisí se svobodou všeho druhu, včetně svobody podnikání. Politici mají svobodu chovat se jako nezodpovědní pitomci - a zplna ji využívají.

JAK ŽIVOT JDE: Jak jsem neudělal chybu
Včera jsme v kinu Ponrepo křtili mnou přepracovanou knihu 20 000 mil pod mořem. Byl to jeden z nejhezčích a nejzajímavějších křestů knihy, jaké jsem zažil - a děkuju za něj nakladatelství Albatros, které knihu vydalo a křest zorganizovalo - včetně promítání dvou Meliesových filmů, Cesty do nemožna a Podmořský tunel.
Ale k věci samé: Ukázalo se, že jeden z hostů už stačil knihu přečíst.
"Máš tam blbost," pravil. Musím připustit, že když vydám nějakou knihu, velmi často se ukáže, že mi tam ulítne detail. Že třeba na straně 250 tam někdo zatklouká do zdi skobu a na straně 14 se píše, že ta stěna je pancéřová deska. Takže jsem zatrnul, co jsem zase spáchal.
"Píšeš, že na veslici je kormidlo ovládané kormidelním kolem. Už jsi někdy viděl veslici ovládanou kormidelním kolem?"
Ta úleva!
"Viděl! A kdybyses pořádně koukal, taky bys viděl - na obrázku Zdeňka Buriana!"
Ta epizoda mi dala zabrat, protože na obrázku je to jinak než v původním textu, kde se píše o tlupě námořníků a profesor se sluhou a harpunářem pochopitelně neveslují, protože jsou panstvo a ve verneovkách má panstvo na hrubou práci lidi. Burian to zlidověl, posádku člunu zkrouhnul na šest plus jeden (kormidelník u kola) a já musel k veslu posadit i pana profesora. Takže jsem měl radost, což neznamená, že v nějaké příští knize nebude možno najít pěknou koninu.