ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dohoda o nedohodě
Zástupci firmy Steyer byli v Praze jednat o zbacané dodávce armádních transportérů Pandur. Kontrakt si pospíšil podepsal někdejší ministr obrany Karel Kühnl těsně po volebním krachu jeho strany Unie svobody. Kontrakt vzbudil úžas sumou dvaceti miliard, která vzbuzovala podezření, že vozidla budou zhotovena z ryzího zlata. Cena je vysoká nejspíš proto, že auta jsou vybavena složitými zbraňovými systémy. Podrobnosti nebyly zveřejněny, aby se protivník nedovtípil,. jaká hrozba proti němu stojí. Nebyl zveřejněn ani protivník, protože protivník, kdyby byl zveřejněn, mohl by podniknout nedozírné agresivní kroky, proti nimž naše armáda, nedovybavena vozy za 20 giga, by nebyla připravena a zůstala by s kalhotami napůl žerdi. Proto se drží svých OT 64, proslavených při dobývání Svobodné Evropy na Václavském náměstí, kdy obrněnci dojeli vlečeni na laně a byli instalováni před budovou s plechovými vanami pod karterem, ze kterého prýštil olej.

Pokud laskavý čtenář se dopracoval až sem a dopídil se dojmu pohrdání celým tím spolkem, ani, pak bingo, má pravdu. Celým tím spolkem hluboce pohrdám a poslední vývoj mě v tom pohrdání podporuje. Takže výsledek jednání se Steyerem je dohoda o nedohodě a daňový poplatník nechť nadále vyhlíží, komu posype dál. Přičemž východisko v nedohlednu, za sociálních demokratů by nebylo lépe, spíš hůře.