Hra o novou Jaltu
Situace kolem rusko-ukrajinského napětí ukazuje, jak snadno se dá v mezinárodní politice zabřednout do bláta, když se zapomene na základní pravidla. Rozhodnutí summitu NATO z roku 2008 nabídnout Ukrajině a Gruzii členství bylo propagandistické a formální. Už z toho důvodu, že přijetí musí schválit všichni členové a už tehdy proti tomu byla Francie a Německo. Navíc, i snílek by si mohl těžko představit, že by NATO a hlavně USA byly ochotny ve prospěch Ukrajiny a Gruzie zasáhnout – a tato garance je hlavní smysl aliance. Vždyť ta vznikla, když Sověty ovládaní českoslovenští komunisté provedli puč v demokratickém státě uprostřed Evropy. Z tohoto hlediska bylo toto rozhodnutí krokem do bažiny.

Nicméně i poslední ruské aktivity v tomto smyslu jsou podobně nerealistické. Nelze od NATO žádat, aby se zavázalo proti svým elementárním zásadám. Mezi ně patří i zásada, je členství je otevřené „kterémukoli dalšímu evropskému státu, který podporuje zásady této Úmluvy a přispívá k bezpečnosti oblasti Severního Atlantiku“. Natož aby přistoupilo na kapitulaci ve formě závazku, že stáhne své aktivity před rok 1997. To by opravdu musely být ruské tanky v Berlíně a Paříži a prezident Biden zamčený někde v bunkru pod hořícím Washingtonem.

Diplomacie tedy musí najít cestu, jak to zařídit, aby obě strany mohly slavit svoje vítězství.

Potíž je v tom, že NATO jistě nemá v úmyslu přijímat ani Ukrajinu, ani Gruzii (podobně jako EU nemá v úmyslu přijmout Turecko, přestože s ním vede přístupové rozhovory). Formální záruku Rusku těžko nabídne – a přitom právě ta je požadavek Ruska, to si žádá jakousi novou Jaltu a jde jen o to, které země budou uznány za sféru ruského vlivu. Rusko tedy za své stažení vojáků reálně nic nedostane. Z tohoto hlediska by pro ně tedy bylo vhodnější zaútočit, eskalovat napětí a obsadit přinejmenším jižní část území na levém břehu Dněpru, jakkoli nám to může připadat šílené. S ukrajinským ozbrojeným odporem by si poradilo, západní ozbrojené odezvy se obávat nemusí a naopak může počítat s totální energetickou závislostí Západu.

Jestli tedy k tomuto nedojde, budou k tomu důvody které se hned tak nedozvíme a fakticky to bude znamenat velké diplomatické vítězství demokratického světa, třebaže nikdo oficiálně nebude bouchat šampaňským.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Neocenitelná pomoc

Ráno jsme vyrazili na procházku. Bylo docela hnusně, nálada nebyla nijak bujará. Navíc, vrátka šla otevřít jen napůl, zablokoval se pant. Chtěl jsme ho prohlédnout, jenže Nora už netrpělivě štěkala. Obešli jsme tedy náš okruh, vrátka se sama od sebe neopravila.

Věnoval jsem se pantu, jenže Nora netrpělivě štěkala. Těšila se na snídani a déšť ji otravoval. Co s tím?

Vyřešila to Gari. Očichala vrátka a objevila neviditelnou šišku zakleslou do škvíry v dlažbě.

Čtěte neff.cz.