|
Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který
mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze
zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem,
jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
|
 |
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
|
|
|
|
|
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
|
1/Životní styl
[*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety
[*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada
[*] 4/ Strach / Přituhuje
[*] 5/ Mandelinka bramborová
[*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška
[*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek
[*] 8/ Zábava
[*] 9/ V Praze / Žižkov
[*] 10/ Škola / Školní výlet
[*] 11/ Politika
[*] 12/ Nábrdle
[*] 13/ Žvejkačky
[*] 14/ Pionýr
[*] 15/ Dětské hry
[*] 16/ Punčocháče
[*] 17/ Tramvaje - konduktéři
[*] 18/ Šumáky
[*] 19/ Pražírna kávy
[*] 20/ Jaká jezdila auta
[*] 21/ Tři králové
[*] 22/ Zmrzlina
[*] 23/ Měnová reforma
[*] 24/ Sodovky
[*] 25/ Sportovní střelnice
[*] 26/ Hračky samo domo
[*] 27/ Gramofony
[*] 28/ Sovětští vynálezci
[*] 29/ Sovětské filmy
[*] 30/ Sáňkování v Riegráku
[*] 31/ Mlácení žen
[*] 32/ Život na Žižkově
[*] 33/ Stalinův pomník
[*] 34/ Kedsky
[*] 35/ Čepice
[*] 36/ Závod míru
[*] 37/ Muzika, písničky
[*] 38/ Kupované hračky
[*] 39/ Kulaci a šmelináři
[*] 40/ Veřejné osvětlení
[*] 41/ Trpaslíci na zahrádce
[*] 42/ Stonání
[*] 43/ Kdy to rupne
[*] 44/ Vesnické funusy
[*] 45/ Plynové masky
[*] 46/ Zemědělské stroje
[*] 47/ Jízdní kola
[*] 48/ O mlékárnách
[*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány
[*] 50/ Autobusy a vlečňáky
[*] 51/ Staré časopisy
[*] 52/ Korejská válka
[*] 53/ Taxíky
[*] 54/ Telefon
[*] 55/ Tělesné tresty
[*] 56/ Vesmír
[*] 57/ Vesmír 2
[*] 58/ Imperialisté a krize
[*] 59/ Pečení chleba
[*] 60/ Nudle u nosu
[*] 61/ Dráteníci
[*] 62/ Sportovní pytle
[*] 63/ Vodovod
[*] 64/ Kýnka a čeeser
[*] 65/ Televize
[*] 66/ Vánoce
[*] 67/ Silvestr
[*] 68/ Televize 2
[*] 69/ Postižení lidé
[*] 70/ Auta 2
[*] 71/ Auta 3
[*] 72/ Elektrická hračka
[*] 73/ Lyžování
[*] 74/ Holič
[*] 75/ Holič 2
[*] 76/ Kadeřník2
[*] 77/ Zima
[*] 78/ Led a chlazení
[*] 79/ Dlažba a dlaždiči
[*] 80/ Verneovky a jiné knížky
[*] 81/ Noviny
[*] 82/ Řemesla - kovář
[*] 83/ Přehlídka na Letné
[*] 84/ Dobytčáky
[*] 85/ Knížky sci-fi
[*] 86/ Parní lokotky
[*] 87/ Praní prádla
[*] 88/ Plynové lampy
[*] 89/ Chrousti
[*] 90/ Spartakiáda
[*] 91/ Lidské vztahy
[*] 92/ Stereokino
[*] 93/ Rock´n roll
[*] 94/ Řemeslníci
[*] 95/ Holčičí kufříčky
[*] 96/ Škola
[*] 97/ Mouchy
[*] 98/ EXPO 58
[*] 99/ Pád Berlína
[*] 100/ Šlauch od plynu
[*] 101/ Reklamy
[*] 102/ Les
|
Auta 3
Posledně jsem tu psal o autech,jaká jsem v dětství vídal na ulici. To jsem ještě
zapomněl na vyhynulé značky, jako byl Borgward nebo Panhard. Nakousl jsem ale i
domácí výrobu, nejdřív to byly tudory (nástupce škoda popularu), pak sedany a konečně
spartaky a octavie, to vše od škody.
Tatra vyráběla skvělé "osmičky", později tatraplány, klasicky papalášské auto, jež
nahradila T603. Ovšem ten hnusný stalinský režim, ten je nerozlučně spjat s tatraplánem,
v něm taky jezdili ti mužové v kožených kabátech, soudruzi zatýkající soudruhy, a
samozřejmě ještě raději nesoudruhy.
Po celou dobu režimu byly problémy s výrobou aut. Vždy byl pořadník a navíc
byly poukazy. Kdo nechtěl čekat několik let v pořadí, mohl se zasloužit a
pak dostal poukaz od závodní organizace KSČ a pod.
Do republiky se vozila i auta ze Západu- jedny z prvních byly renaulty 4CV a fiaty
600. Jednou psali ve Večerní Praze, že jsou problémy s výrobou škodovky spartaka a že
ti, co jsou v pořadníku na forhontě, mají na vybranou, zdali budou čekat anebo zda se
spokojí jako náhradním řešením s fordem anglií.
Tenkrát jsem si říkal, jestli byl někdo tak blbej a počkal si na spartaka a nevzal
toho forda. Zajímá mě to ostatně dodnes.
Ta auta stála - nominálně - velmi málo, kolem dvaceti tisíc. Ovšem platy byly taky
hodně nízké, kolem tisícovky. Těžko ale posuzovat, do jaké míry byly automobily
"dosažitelné" normálnímu člověku. Každopádně, aut bylo pramálo. Vzpomínám, jak jsem
jednou stál s tatínkem na rampě Muzea na Václavském náměstí a dělali si statistiku:
průměrně jela po Václavské náměstí, po celém náměstí, současně tři auta a
to bylo v době dávno před tím, než kridioti na magistrátě zničili dopravu ve městě a
mohlo se jezdit všude (včetně Karlova mostu, což bylo, uznávám, velmi kuriózní).
28.1.2005
NEVIDITELNÝ
PES