|
Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který
mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze
zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem,
jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
|
 |
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
|
|
|
|
|
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
|
1/Životní styl
[*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety
[*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada
[*] 4/ Strach / Přituhuje
[*] 5/ Mandelinka bramborová
[*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška
[*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek
[*] 8/ Zábava
[*] 9/ V Praze / Žižkov
[*] 10/ Škola / Školní výlet
[*] 11/ Politika
[*] 12/ Nábrdle
[*] 13/ Žvejkačky
[*] 14/ Pionýr
[*] 15/ Dětské hry
[*] 16/ Punčocháče
[*] 17/ Tramvaje - konduktéři
[*] 18/ Šumáky
[*] 19/ Pražírna kávy
[*] 20/ Jaká jezdila auta
[*] 21/ Tři králové
[*] 22/ Zmrzlina
[*] 23/ Měnová reforma
[*] 24/ Sodovky
[*] 25/ Sportovní střelnice
[*] 26/ Hračky samo domo
[*] 27/ Gramofony
[*] 28/ Sovětští vynálezci
[*] 29/ Sovětské filmy
[*] 30/ Sáňkování v Riegráku
[*] 31/ Mlácení žen
[*] 32/ Život na Žižkově
[*] 33/ Stalinův pomník
[*] 34/ Kedsky
[*] 35/ Čepice
[*] 36/ Závod míru
[*] 37/ Muzika, písničky
[*] 38/ Kupované hračky
[*] 39/ Kulaci a šmelináři
[*] 40/ Veřejné osvětlení
[*] 41/ Trpaslíci na zahrádce
[*] 42/ Stonání
[*] 43/ Kdy to rupne
[*] 44/ Vesnické funusy
[*] 45/ Plynové masky
[*] 46/ Zemědělské stroje
[*] 47/ Jízdní kola
[*] 48/ O mlékárnách
[*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány
[*] 50/ Autobusy a vlečňáky
[*] 51/ Staré časopisy
[*] 52/ Korejská válka
[*] 53/ Taxíky
[*] 54/ Telefon
[*] 55/ Tělesné tresty
[*] 56/ Vesmír
[*] 57/ Vesmír 2
[*] 58/ Imperialisté a krize
[*] 59/ Pečení chleba
[*] 60/ Nudle u nosu
[*] 61/ Dráteníci
[*] 62/ Sportovní pytle
[*] 63/ Vodovod
[*] 64/ Kýnka a čeeser
[*] 65/ Televize
[*] 66/ Vánoce
[*] 67/ Silvestr
[*] 68/ Televize 2
[*] 69/ Postižení lidé
[*] 70/ Auta 2
[*] 71/ Auta 3
[*] 72/ Elektrická hračka
[*] 73/ Lyžování
[*] 74/ Holič
[*] 75/ Holič 2
[*] 76/ Kadeřník2
[*] 77/ Zima
[*] 78/ Led a chlazení
[*] 79/ Dlažba a dlaždiči
[*] 80/ Verneovky a jiné knížky
[*] 81/ Noviny
[*] 82/ Řemesla - kovář
[*] 83/ Přehlídka na Letné
[*] 84/ Dobytčáky
[*] 85/ Knížky sci-fi
[*] 86/ Parní lokotky
[*] 87/ Praní prádla
[*] 88/ Plynové lampy
[*] 89/ Chrousti
[*] 90/ Spartakiáda
[*] 91/ Lidské vztahy
[*] 92/ Stereokino
[*] 93/ Rock´n roll
[*] 94/ Řemeslníci
[*] 95/ Holčičí kufříčky
[*] 96/ Škola
[*] 97/ Mouchy
[*] 98/ EXPO 58
[*] 99/ Pád Berlína
[*] 100/ Šlauch od plynu
[*] 101/ Reklamy
[*] 102/ Les
|
Zmrzlina
Mé rané vzpomínky na zmrzlinu sahají do Slap, kde jsme bydleli do roku 1953. Prodávala se v
cukrárně - což mi připomíná, kolik různých obchodů v tak malé vesnici tenkrát bylo! Byla
chuti vodové, barvy červené nebo bílé a cukrář ji dával do papírových kelímků či mističek.
Mely varhánkovité stěny a bylo možné - po vylízání asi tak poloviny obsahu - okraje
přitisknout k sobě. Vzniklo cosi podobného škebli a z úzké štěrbiny se pak zmrzlina sála.
V roce 1953 byla měnová reforma - o té se zmíním šířej jindy: tedy v podstatě státní
bankrot, kdy lidem vyměnili peníze v poměru 1:50, kdežto ceny byly změněny v poměru 1:5.
Takže z tisícovky zbyla člověku dvacetikoruna a to co stálo v krámě tisíc korun pak
stálo dvě stovky (koho to zajímá blíže, zde je poučení na webu).
Bylo na konci května a mně se zachtělo zmrzliny. Ta stála, myslím, pět předreformních
korun. Cukrář ji nechtěl pro mě mamince prodat - leda za 250 korun. Maminka chvíli váhala a
pak si řekla - peníze jsou stejně v trapu, tak aspoň že má kluk zmrzlinu.
Zmrzlinu jsem pochopitelně miloval i později, po přestěhování do Prahy. Zde se prodávala
do kornoutů, kopeček za 70 haléřů, dva kopečky za korunu čtyřicet, zásadně jen červená a
bílá, zpravidla jahodová a vanilková. Ale pozor! Na rohu Milíčovy a Prokopovy ulice na
Žižkově byl krámek, kde prodávali zmrzlinu za padesát halířů kopeček, a to:
vanilkovou, citronovou, čokoládovou, jahodovou a malinovou. Neslýchaně široká nabídka, v
celé Praze jsem nevěděl o větší (pravda, mé znalosti Prahy nebyly tehdy velké). Šlo se tam
po schůdcích dolů, a cesta vzhůru s kornoutem napěchovaným za dvě pade, to byl vzestup do
blaženosti.
Legendou mezi zmrzlináři byl "Ital",autenticky italský zmrzlinář, měl sídlo v domě již
zbořeném v ulici Pod Bruskou, tam, kde je teď hotel Hoffmeister. Byl to soukromník
(opakuji, režim trpěl až do roku 1960 tu a tam soukromníky) a prodával zmrzlinu nešizenou,
tedy nikoli vodovou. Až po mnoha létech mi tvrdil jeden italský novinář, že tento muž byl
rezident snad KGB, snad StB, a řídil velkou špionážní síť namířenou proti Itálii. James
Bond zmrzlinářem? Ano, takový je reálný život.
Tak to je vše o zmrzlině, někdy příště o nanuku a eskymu a polárce.
NEVIDITELNÝ
PES