Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
1/Životní styl [*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety [*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada [*] 4/ Strach / Přituhuje [*] 5/ Mandelinka bramborová [*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška [*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek [*] 8/ Zábava [*] 9/ V Praze / Žižkov [*] 10/ Škola / Školní výlet [*] 11/ Politika [*] 12/ Nábrdle [*] 13/ Žvejkačky [*] 14/ Pionýr [*] 15/ Dětské hry [*] 16/ Punčocháče [*] 17/ Tramvaje - konduktéři [*] 18/ Šumáky [*] 19/ Pražírna kávy [*] 20/ Jaká jezdila auta [*] 21/ Tři králové [*] 22/ Zmrzlina [*] 23/ Měnová reforma [*] 24/ Sodovky [*] 25/ Sportovní střelnice [*] 26/ Hračky samo domo [*] 27/ Gramofony [*] 28/ Sovětští vynálezci [*] 29/ Sovětské filmy [*] 30/ Sáňkování v Riegráku [*] 31/ Mlácení žen [*] 32/ Život na Žižkově [*] 33/ Stalinův pomník [*] 34/ Kedsky [*] 35/ Čepice [*] 36/ Závod míru [*] 37/ Muzika, písničky [*] 38/ Kupované hračky [*] 39/ Kulaci a šmelináři [*] 40/ Veřejné osvětlení [*] 41/ Trpaslíci na zahrádce [*] 42/ Stonání [*] 43/ Kdy to rupne [*] 44/ Vesnické funusy [*] 45/ Plynové masky [*] 46/ Zemědělské stroje [*] 47/ Jízdní kola [*] 48/ O mlékárnách [*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány [*] 50/ Autobusy a vlečňáky [*] 51/ Staré časopisy [*] 52/ Korejská válka [*] 53/ Taxíky [*] 54/ Telefon [*] 55/ Tělesné tresty [*] 56/ Vesmír [*] 57/ Vesmír 2 [*] 58/ Imperialisté a krize [*] 59/ Pečení chleba [*] 60/ Nudle u nosu [*] 61/ Dráteníci [*] 62/ Sportovní pytle [*] 63/ Vodovod [*] 64/ Kýnka a čeeser [*] 65/ Televize [*] 66/ Vánoce [*] 67/ Silvestr [*] 68/ Televize 2 [*] 69/ Postižení lidé [*] 70/ Auta 2 [*] 71/ Auta 3 [*] 72/ Elektrická hračka [*] 73/ Lyžování [*] 74/ Holič [*] 75/ Holič 2 [*] 76/ Kadeřník2 [*] 77/ Zima [*] 78/ Led a chlazení [*] 79/ Dlažba a dlaždiči [*] 80/ Verneovky a jiné knížky [*] 81/ Noviny [*] 82/ Řemesla - kovář [*] 83/ Přehlídka na Letné [*] 84/ Dobytčáky [*] 85/ Knížky sci-fi [*] 86/ Parní lokotky [*] 87/ Praní prádla [*] 88/ Plynové lampy [*] 89/ Chrousti [*] 90/ Spartakiáda [*] 91/ Lidské vztahy [*] 92/ Stereokino [*] 93/ Rock´n roll [*] 94/ Řemeslníci [*] 95/ Holčičí kufříčky [*] 96/ Škola [*] 97/ Mouchy [*] 98/ EXPO 58 [*] 99/ Pád Berlína [*] 100/ Šlauch od plynu [*] 101/ Reklamy [*] 102/ Les


Náboženský život

Dětství jsem prožil ve vesnici Slapy u Prahy, od mého necelého jednoho roku až do roku 1953 jsme tu bydleli na kopci zvaném Na Vyhlídce, nedaleko kostela. Z okna je vidět silnice do sousední vesnice Buš. Tudy přicházely pohřební průvody, vpředu kráčela muzika, místní občané. Na inštrumentech měli klipsny s notami. Nebožtíka očekával vykopaný hrob na hřbitůvku za kostelem. Chodíval jsem tam za panem hrobníkem. Díval jsem se, jak vykopané kostičky skládá do šátku a ukládá je do míst, kde spočinou nohy nového nájemce. "První hřiště mého syna byl hřbitov a jeho první hračka byla lidská lebka," říkal k tomu můj otec později.

Také pana faráře jsem měl rád. Snad všechny děti ze vsi k němu chodily. Vyprávěl nám o Ježíšovi a dával nám svaté obrázky. Pak zmizel. Že si pro něho přišla StB věděli jen rodiče a ti nám nic neřekli, až mnohem později.
Tím ale nezmizel náboženský život. Krásná byla procesí k zázračné studánce, ta je snad v lesích nad Štěchovicemi dosud, onehdy jsme tam projížděli na kole, ale nerozpomněl jsem se, kde asi ta studánka je. Krásné obřady byly i kolem velikonoc - vybavuji si v paměti zastavení zrobená z kmínků mladých bříz. Před očima mám i procesí s Jezulátkem, před panem farářem kráčely slavnostně oblečené holčičky a sypaly mu pod nohy okvětní lístky růží.
Estébákův pařát v zádech nebyl vidět. Dnes mi to připadá zvláštní, že jsme v druhé třídě, to bylo v roce 1952, kdy kat dal oprátku na krk Slánskému, tomu muži, který pomáhal mlýn roztočit (mlýn rozmačkal mlynáře, vtipkoval k tomu později Antonín Novotný), měli ve škole jako nepovinný předmět náboženství. Všechny děti na něj chodily. A pan katecheta nám vyprávěl o posledním soudu a do zad se mu dívaly oči dvou vrahů, Klementa Gottwalda a Josefa Stalina. Ne jeden, ale dva portréty jsme mívali vedle tabule.

V Praze to bylo jiné. Sice i tam se chodilo na nepovinné náboženství, na nábožku či nábrdle, ale hodiny už nebyly ve školní budově. A přece mi Bůh nezmizel z očí! Do školy jsem chodil na Sladkovského náměstí a kostel jsme měli přímo před vchodem. V ose školního vchodu byly schůdky do sakristie kostela. Na schůdcích se odehrávaly dětské hrátky a když byly přespříliš hlučené, otevřely se dveře a vyběhl z nich rozlícený kostelník. Ale o těch hrátkách zase až někdy jindy.