Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který
mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze
zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem,
jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
|
|
|
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
|
1/Životní styl
[*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety
[*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada
[*] 4/ Strach / Přituhuje
[*] 5/ Mandelinka bramborová
[*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška
[*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek
[*] 8/ Zábava
[*] 9/ V Praze / Žižkov
[*] 10/ Škola / Školní výlet
[*] 11/ Politika
[*] 12/ Nábrdle
[*] 13/ Žvejkačky
[*] 14/ Pionýr
[*] 15/ Dětské hry
[*] 16/ Punčocháče
[*] 17/ Tramvaje - konduktéři
[*] 18/ Šumáky
[*] 19/ Pražírna kávy
[*] 20/ Jaká jezdila auta
[*] 21/ Tři králové
[*] 22/ Zmrzlina
[*] 23/ Měnová reforma
[*] 24/ Sodovky
[*] 25/ Sportovní střelnice
[*] 26/ Hračky samo domo
[*] 27/ Gramofony
[*] 28/ Sovětští vynálezci
[*] 29/ Sovětské filmy
[*] 30/ Sáňkování v Riegráku
[*] 31/ Mlácení žen
[*] 32/ Život na Žižkově
[*] 33/ Stalinův pomník
[*] 34/ Kedsky
[*] 35/ Čepice
[*] 36/ Závod míru
[*] 37/ Muzika, písničky
[*] 38/ Kupované hračky
[*] 39/ Kulaci a šmelináři
[*] 40/ Veřejné osvětlení
[*] 41/ Trpaslíci na zahrádce
[*] 42/ Stonání
[*] 43/ Kdy to rupne
[*] 44/ Vesnické funusy
[*] 45/ Plynové masky
[*] 46/ Zemědělské stroje
[*] 47/ Jízdní kola
[*] 48/ O mlékárnách
[*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány
[*] 50/ Autobusy a vlečňáky
[*] 51/ Staré časopisy
[*] 52/ Korejská válka
[*] 53/ Taxíky
[*] 54/ Telefon
[*] 55/ Tělesné tresty
[*] 56/ Vesmír
[*] 57/ Vesmír 2
[*] 58/ Imperialisté a krize
[*] 59/ Pečení chleba
[*] 60/ Nudle u nosu
[*] 61/ Dráteníci
[*] 62/ Sportovní pytle
[*] 63/ Vodovod
[*] 64/ Kýnka a čeeser
[*] 65/ Televize
[*] 66/ Vánoce
[*] 67/ Silvestr
[*] 68/ Televize 2
[*] 69/ Postižení lidé
[*] 70/ Auta 2
[*] 71/ Auta 3
[*] 72/ Elektrická hračka
[*] 73/ Lyžování
[*] 74/ Holič
[*] 75/ Holič 2
[*] 76/ Kadeřník2
[*] 77/ Zima
[*] 78/ Led a chlazení
[*] 79/ Dlažba a dlaždiči
[*] 80/ Verneovky a jiné knížky
[*] 81/ Noviny
[*] 82/ Řemesla - kovář
[*] 83/ Přehlídka na Letné
[*] 84/ Dobytčáky
[*] 85/ Knížky sci-fi
[*] 86/ Parní lokotky
[*] 87/ Praní prádla
[*] 88/ Plynové lampy
[*] 89/ Chrousti
[*] 90/ Spartakiáda
[*] 91/ Lidské vztahy
[*] 92/ Stereokino
[*] 93/ Rock´n roll
[*] 94/ Řemeslníci
[*] 95/ Holčičí kufříčky
[*] 96/ Škola
[*] 97/ Mouchy
[*] 98/ EXPO 58
[*] 99/ Pád Berlína
[*] 100/ Šlauch od plynu
[*] 101/ Reklamy
[*] 102/ Les
|
Stalinův pomník
Stalin... Copak asi děti věděly o Stalinovy? Jak které. Ovšem ta hrůza byla obrovská,
komunismus v té době ukazoval, co dovede. V rodině mé zesnulé ženy Michaely byli dva muži v
těžkých žalářích, jeden byl původně určen k smrti, pak si odseděl "pouhých" dvanáct let -
ale vyprávěla mi, že ani v takto postižené rodině se nikdo neodvážil špitnout. Nebo spíš
právě proto se neodvážil špitnout před dítětem. Dětská komunita, jak si ji pamatuju,
nahlížela Stalina hlavně jako vojáka, vítěze nad Hitlerem. Jeho portrét visíval ve třídě,
hned vedle Klementa Gottwalda. Už v šedesátých létech, coby gymnazista, jsem na školní půdě
objevil zastrčený portét Stalina - někdo ho tam schoval. Byl rozbitý, vypadával z rámu.
Ukázalo se, že pod Stalinem je Beneš a pod Benešem Hitler a pod Hitlerem zase Beneš a pod
Benešem Masaryk... Historie se vrstvila a vrstvila, až skončila na půdě.
Stalina jsme vnímali z filmů - tam ho pojímali jako geniálního stratéga, moudrého,
uvážlivého. Důležitou rekvizitou byla dýmka. Ta symbolizuje klid - dýmku nemůže kouřit
žádný cholerik! Viděl jsem dokonce Stalina ve filmu Pád Berlína - jak jsem o tom psal v
pokračování o sovětských
filmech.
Obrovskou atrakcí byla stavba Stalinova pomníku. Obdivovali jsme monumentalitu díla -
knoflík na pomníku byl větší než dospělý muž! Těsně před ukončením se šířily vtipy, možná
jedny z prvních politických vtipů, jež jsem vzal na vědomí:
"Víš, že v Pařížské ulici stojí dělo""
"???"
"Voni vystřelej Stalinovi voko a budě z něho Žižka!"
Pak se taky říkalo, proč má Stalin na pomníku ruku za klopou kabátu. Že prej chtěl
pomník zaplatit a zkameněl, když mu řekli, kolik stál.
V soklu pomníku bylo Stalinovo muzeum. Byli jsme se tam se školou podívat, vedla nás
paní učitelka Milica Čápková. Zlobivý žák Vašek Krákora chroupal při prohlídce jablko. Byv
pokárán, přestal chroupat, jenže nevěděl, kam ohryzek uložit, nikde nebyl koš. Strčil ho
tedy do nosní dírky sádrové makety Stalinovy hlavy. Hlídač si toho všiml a to byl panečku
průser! A kdyby si někdo dal dohromady, že Krákorův tatínek býval za první republiky
policajtem a že má doma policajtskou přilbu a pendrek (byl jsem tam jednou a zeptal jsem se
pana Krákory: "A tím pendrekem jste bil dělníky?"), tak to by byl průser kosmických
rozměrů.
Ale nic se nestalo - muzeum časem zrušili a stal se z něho na dlouhou dobu krecht na
brambory. Na místě pomníku dodnes nic není, nic tam nestojí, je to místo prokleté.
9.4.2004