Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
1/Životní styl [*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety [*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada [*] 4/ Strach / Přituhuje [*] 5/ Mandelinka bramborová [*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška [*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek [*] 8/ Zábava [*] 9/ V Praze / Žižkov [*] 10/ Škola / Školní výlet [*] 11/ Politika [*] 12/ Nábrdle [*] 13/ Žvejkačky [*] 14/ Pionýr [*] 15/ Dětské hry [*] 16/ Punčocháče [*] 17/ Tramvaje - konduktéři [*] 18/ Šumáky [*] 19/ Pražírna kávy [*] 20/ Jaká jezdila auta [*] 21/ Tři králové [*] 22/ Zmrzlina [*] 23/ Měnová reforma [*] 24/ Sodovky [*] 25/ Sportovní střelnice [*] 26/ Hračky samo domo [*] 27/ Gramofony [*] 28/ Sovětští vynálezci [*] 29/ Sovětské filmy [*] 30/ Sáňkování v Riegráku [*] 31/ Mlácení žen [*] 32/ Život na Žižkově [*] 33/ Stalinův pomník [*] 34/ Kedsky [*] 35/ Čepice [*] 36/ Závod míru [*] 37/ Muzika, písničky [*] 38/ Kupované hračky [*] 39/ Kulaci a šmelináři [*] 40/ Veřejné osvětlení [*] 41/ Trpaslíci na zahrádce [*] 42/ Stonání [*] 43/ Kdy to rupne [*] 44/ Vesnické funusy [*] 45/ Plynové masky [*] 46/ Zemědělské stroje [*] 47/ Jízdní kola [*] 48/ O mlékárnách [*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány [*] 50/ Autobusy a vlečňáky [*] 51/ Staré časopisy [*] 52/ Korejská válka [*] 53/ Taxíky [*] 54/ Telefon [*] 55/ Tělesné tresty [*] 56/ Vesmír [*] 57/ Vesmír 2 [*] 58/ Imperialisté a krize [*] 59/ Pečení chleba [*] 60/ Nudle u nosu [*] 61/ Dráteníci [*] 62/ Sportovní pytle [*] 63/ Vodovod [*] 64/ Kýnka a čeeser [*] 65/ Televize [*] 66/ Vánoce [*] 67/ Silvestr [*] 68/ Televize 2 [*] 69/ Postižení lidé [*] 70/ Auta 2 [*] 71/ Auta 3 [*] 72/ Elektrická hračka [*] 73/ Lyžování [*] 74/ Holič [*] 75/ Holič 2 [*] 76/ Kadeřník2 [*] 77/ Zima [*] 78/ Led a chlazení [*] 79/ Dlažba a dlaždiči [*] 80/ Verneovky a jiné knížky [*] 81/ Noviny [*] 82/ Řemesla - kovář [*] 83/ Přehlídka na Letné [*] 84/ Dobytčáky [*] 85/ Knížky sci-fi [*] 86/ Parní lokotky [*] 87/ Praní prádla [*] 88/ Plynové lampy [*] 89/ Chrousti [*] 90/ Spartakiáda [*] 91/ Lidské vztahy [*] 92/ Stereokino [*] 93/ Rock´n roll [*] 94/ Řemeslníci [*] 95/ Holčičí kufříčky [*] 96/ Škola [*] 97/ Mouchy [*] 98/ EXPO 58 [*] 99/ Pád Berlína [*] 100/ Šlauch od plynu [*] 101/ Reklamy [*] 102/ Les


Život na Žižkově


Připadá mi směšné, jak dnes může někdo idealizovat "staré zlaté časy" - jakousi polovesnickou idylu. Samozřejmě, že v padesátých létech mnoho lidí žilo ve více méně stejných civilizačních podmínkách, jako se žije dnes, ale byli lidé, kteří žili strašně tvrdě - samozřejmě na venkově, ale i ve městech.

I ten honosný činžák, který na Žižkově postavil můj pradědeček (větev z babiččiny strany) Alois Stuchlík, měl dvě křídla, jedno honosné", ale druhé lidové a tam například byly pavlače a společné záchody pro několik partají. Tyhle společné záchody byly samozřejmostí v činžovních domech, původně určených pro nemajetné nájemníky. Někde byly i společné vodovody - jediný zdroj pitné i užitkové vody byl na chodbě a do bytu se voda nosila v kbelíku. Měl jsem kamaráda, který bydlel ve Vlkově ulici. Tam taky měli záchod a vodovod na chodbě a rovnou z chodby (bez předsíně) se chodilo do místnosti, která sloužila jako kuchyň a obývák, vedle byla cimra, kde spala celá rodina, otec s matkou a tři děti. Chodíval jsem tam za kamarádem a obdivoval jsem virtuozitu, s jakou pán domu smrkal na dálku do uhláku u sporáku - seděl u stolu, palcem zacpal jednu dírku, druhou namířil a smrk... a už to letělo přesně na cíl.

Další specialitou té doby byly dělené byty. Z první republiky zbylo mnoho rozsáhlých bytů - velmi často v bytě bylo ubytování pro služku, eventuálně pro služky. Režim lidi sestěhovával a vymyslel termín "nadměrný byt" - každý měl nárok na určitý počet čtverečních metrů a jakmile plocha bytu přesahovala povolený součet, hrozilo nebezpečí, že byťák byt rozdělí. I my jsme bydleli několik let v rozděleném bytě - spolu s námi bydlela svobodná matka s dcerou. Byl to zdroj mrzutostí, ba konfliktů, to je samo sebou. Je ale pravda, že postupem času se od dělení bytů opustilo a naopak - byťák se snažil tlačit na opětovné scelování bytů.

K tomu všemu je třeba připočíst špínu, vlhkost a jejich výslednici - plíseň. Starý Žižkov smrděl plísní, a nejen on. Mluvil jsem o tom se známým, ten bydlel v té době na Malé straně. Říkal, jak mu připadá směšné, že lidé obdivují krásné starobylé fasády, ale netuší, jaký hnus je uvnitř. A teď si představte míru hnusu jaký byl ve zvenčí hnusných žižkovských činžácích!

2.4.2004