Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který
mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze
zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem,
jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
|
|
|
Zlatá padesátá
Ondřej Neff: Vzpomínání na dětská léta - Slapy, Dobříš, Žižkov, jak se to uchovalo v mlze paměti
|
1/Životní styl
[*] 2/ Rádio / Až to rupne / Cigarety
[*] 3/ Mladá móda / Slapská přehrada
[*] 4/ Strach / Přituhuje
[*] 5/ Mandelinka bramborová
[*] 6/ Dobříš v padesátých létech / Malířka Myška
[*] 7/ Zlý kluk Kadeřábek
[*] 8/ Zábava
[*] 9/ V Praze / Žižkov
[*] 10/ Škola / Školní výlet
[*] 11/ Politika
[*] 12/ Nábrdle
[*] 13/ Žvejkačky
[*] 14/ Pionýr
[*] 15/ Dětské hry
[*] 16/ Punčocháče
[*] 17/ Tramvaje - konduktéři
[*] 18/ Šumáky
[*] 19/ Pražírna kávy
[*] 20/ Jaká jezdila auta
[*] 21/ Tři králové
[*] 22/ Zmrzlina
[*] 23/ Měnová reforma
[*] 24/ Sodovky
[*] 25/ Sportovní střelnice
[*] 26/ Hračky samo domo
[*] 27/ Gramofony
[*] 28/ Sovětští vynálezci
[*] 29/ Sovětské filmy
[*] 30/ Sáňkování v Riegráku
[*] 31/ Mlácení žen
[*] 32/ Život na Žižkově
[*] 33/ Stalinův pomník
[*] 34/ Kedsky
[*] 35/ Čepice
[*] 36/ Závod míru
[*] 37/ Muzika, písničky
[*] 38/ Kupované hračky
[*] 39/ Kulaci a šmelináři
[*] 40/ Veřejné osvětlení
[*] 41/ Trpaslíci na zahrádce
[*] 42/ Stonání
[*] 43/ Kdy to rupne
[*] 44/ Vesnické funusy
[*] 45/ Plynové masky
[*] 46/ Zemědělské stroje
[*] 47/ Jízdní kola
[*] 48/ O mlékárnách
[*] 49/ Cigarety a kafe, taky banány
[*] 50/ Autobusy a vlečňáky
[*] 51/ Staré časopisy
[*] 52/ Korejská válka
[*] 53/ Taxíky
[*] 54/ Telefon
[*] 55/ Tělesné tresty
[*] 56/ Vesmír
[*] 57/ Vesmír 2
[*] 58/ Imperialisté a krize
[*] 59/ Pečení chleba
[*] 60/ Nudle u nosu
[*] 61/ Dráteníci
[*] 62/ Sportovní pytle
[*] 63/ Vodovod
[*] 64/ Kýnka a čeeser
[*] 65/ Televize
[*] 66/ Vánoce
[*] 67/ Silvestr
[*] 68/ Televize 2
[*] 69/ Postižení lidé
[*] 70/ Auta 2
[*] 71/ Auta 3
[*] 72/ Elektrická hračka
[*] 73/ Lyžování
[*] 74/ Holič
[*] 75/ Holič 2
[*] 76/ Kadeřník2
[*] 77/ Zima
[*] 78/ Led a chlazení
[*] 79/ Dlažba a dlaždiči
[*] 80/ Verneovky a jiné knížky
[*] 81/ Noviny
[*] 82/ Řemesla - kovář
[*] 83/ Přehlídka na Letné
[*] 84/ Dobytčáky
[*] 85/ Knížky sci-fi
[*] 86/ Parní lokotky
[*] 87/ Praní prádla
[*] 88/ Plynové lampy
[*] 89/ Chrousti
[*] 90/ Spartakiáda
[*] 91/ Lidské vztahy
[*] 92/ Stereokino
[*] 93/ Rock´n roll
[*] 94/ Řemeslníci
[*] 95/ Holčičí kufříčky
[*] 96/ Škola
[*] 97/ Mouchy
[*] 98/ EXPO 58
[*] 99/ Pád Berlína
[*] 100/ Šlauch od plynu
[*] 101/ Reklamy
[*] 102/ Les
|
Korejská válka
Byla to doba prošpikovaná politikou a ta politika byla prošpikovaná nenávistí. Vždyť
sám základ ideologie komunistů je třídní nenávist a to zůstalo dodnes. Korejská
válka bylo asi to první, co jsem začal jako dítě vnímat. Bylo mi pět, kdy v roce 1950
začala. Až po mnoha létech jsem pochopil, co dokázala komunistická propaganda. Tuto
stoprocentní a jednoznačnou komunistickou agresi dokázala obrátit na ruby a vyložit ji jako
"agresi Spojených států proti korejskému lidu". Dodnes jsou lidé, kteří této verzi věří.
Prezident Truman byl zobrazován v novinách a na plakátech jako vyhublý skřet s krvavýma
rukama, jeho pomocníkem byl generál McArthur, metající kolem sebe bomby. Mistrem
propagandy byl malíř Antonín Pelc. Ten uměl Trumana a McArthura kreslit nejlíp, znal
americké reálie, vždyť pobýval v USA po celou dobu války, takže jeho obrázky z New Yorku,
kde se povalují lidské trosky opilé cocacolou (všichni jsme věřili, že Coca Cola je
alkoholický nápoj horší než všechny ostatní kořaly) byly obzvlášť věrohodné.
Přispívalo k tomu postoj intelektuálů ze západní Evropy. O jejich demonstracích a
protestních akcích referovaly noviny velmi pečlivě, o to snadnější bylo věřit domácí
propagandě. Vždyť i v Paříži lidé pochodují s pevných šicích s nápisy RUCE PRYČ OD
KOREJE! Korejskou vlajku jsme jako chlapečkové malovali do školních sešitů, tu vlajku,
která dodnes vlaje nad branami koncentráků nešťastné země.
Režim vymyslel akci bagr pro Koreu. Jakoupak hlavu asi napadl! Ve státě, kde vše
patřilo Jim, lidé měli sbírat korunu po koruně, aby se koupil bagr a poslal na "obnovu
imperialisty zničené země", poté, co válka skončila. To už nám vrtalo v hlavě, chlapečkům v
druhé obecné. Proč po nás paní učitelka chce korunu? Bylo to už po měnové reformě v roce
1953, to jsem chodil do druhé třídy. Proč vláda bagr nepošle, proč ho mají lidi kupovat ze
sbírky, a od koho se koupí, a kdo ho vlastně koupí?
Takové otázky se vracely i později, když se naše rodina přestěhovala do Prahy. Na
Žižkově je vojenský historický archiv a před ním tenkrát stál tank Lidice (možná tam stojí
dodnes, už jsem tudy dlouho nešel). Cedulka hlásila, že ho zaplatili z vlastních kapes
čeští a slovenští vojáci bojující v Rudé armádě. I to bylo divné: proč si mají vojáci sami
kupovat pro sebe tank? Nebylo koho se zeptat. Učitelů? Směšná představa. Rodičů? Nebylo
zvykem klást rodičům takové otázky čpící čertovinou, stejně by neodpověděli.
10.9.2004