Tady nevede střední cesta
Prezident Pavel se zúčastnil zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách a měl tam projev s významnými tezemi, které se týkají celoevropské politiky. Jeho priority jsou dostatečně známé, v podobném duchu hovořil i na nedávném VS OSN v New Yorku. Rusko a Čínu považuje za hrozbu a doporučuje zvýšit výdaje na obranu nad dosavadní – ideální a většinou nenaplněnou – dvouprocentní metu. „Částečné snížení závislosti na USA a rozvoj evropských strategických nástrojů je třeba považovat za náš příspěvek k transatlantickému partnerství," je zajímavá myšlenka měl by ji blíže vysvětlit. Měl na mysli podporu evropského zbrojního průmyslu? Jak známo, ten je v Evropě vnímán jako neekologický a tudíž v rozporu se Zeleným údělem. Plynou z toho problémy s financováním, protože se zvolna přechází na polosocialistický poloplánovací systém, říká se tomu ESG,kdy hlavním kritériem není efektivita a smysl podnikání, ale naplňování ideových cílů, jako je diverzita, gender a podobné položky.

Prezident doporučil i „zvážení přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech". No, v některých oblastech je kvalifikovaná většina zavedena už dnes, v reálu je o odstranění principu jednomyslnosti. Tak vedený z Bruselu je v tomto smyslu drtivý a prezident mu jde naproti. Vláda vedená Petrem Fialou to zatím odmítá a jistě to bude velké téma v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Už to je důvod, proč je společná kandidátka Spolu za daných okolností pochybná – v tomto ohledu se nedá najít kompromis, neexistuje žádná střední cesta. Zrušení veta je totální odevzdání zbytku suverenity do rukou vedení velkých států, zvláště pak dvojce Francie – Německo. Té Francie, která nám doporučuje držet se práva mlčet a toho Německa, které zavleklo Evropu do energetické závislosti nejdřív na Rusku a jeho plynu a teď na čínských solárních panelech a také automobilech, které jak se zdá neumí Evropa za ekonomicky podložených podmínek vyrobit.

Zrušení veta je prosazováno v souvislosti s větší akceschopností, aby Evropa byla „něco jako USA". Jak to s tou jednotou je si ukažme na příkladu. Evropský parlament velkou většinou schválil v úterý „nástroj", který má zabránit hospodářskému vydírání. Uvádí se případ Litvy, kterou před dvěma lety nestoudně vydírala Čína poté, kdy Litva nazvala své zastoupení na Tchaj-wanu velvyslanectvím. V případě zjištěného nátlaku pokusí EU s úřady daného státu navázat dialog. Pokud neuspěje, mohou následovat konkrétní protiopatření, například v podobě uvalení cel, omezení obchodní výměny či přístupu k veřejným zakázkám. Zlatý voči a povídali, že mu hráli, ta vidina je spíš k smíchu než k vážné úvaze.

Evropská unie by měla slaďovat normy a odbourávat byrokratické překážky svobodnému podnikání. Zatím se zabývá posilováním vnitřních hranic a ty vnější nechává pod dohledem německých neziskových organizací.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Psa by nevyhnal

Je úterý, to chodíme cvičit do tělocvičny ve zdejší škole – mimo jiné i ten či-kung, kvůli kterému se nesmí bejt ústavním soudcem. Takže je o důvod víc, proč se nestanu ústavním soudcem. Jezdíme s Jiřím Knéblem autem, nabírá mě a zase vysazuje: dnes za hustého deště, dá se říci slejváku, před tím něco jako vichřice.

No jo, ale jak přemluvím pejsky, aby se šli vyčůrat? Jak zavelím „vyčůrat a spát"? Vysmáli by se mi.
A není horšího pocitu, než když se vám pes vysměje. Leda když se vám vysměje kočka, o tom by mohl vyprávět Jiří. Má dvě.