Když hoří auta v ulicích, pro někoho to může být příležitost, aby si ohřál svou polévku. Příležitostí je teď hodně. Požáry jsou všude možně po Francii, přeskočilo to i do Milána. Na studentské protesty naskočily rudé úderky podporované islamistickými rabiáty. Dokonce i média hlavního proudu začala používat termín „krajní levice“. Ano, je to tady. Šílený, přes půl století trvající experiment s komunistickou diktaturou je zapomenut. Postižené země, jako jsme my, sice cítí důsledky dodnes, ale z Francie nebo Itálie vidět nejsou. Takže se začíná znovu jako ve dvacátých letech: je třeba zničit starý podlý svět. Ve Francii a Itálii hoří ulice a rabuje se. V Německu se rudí zmocnili Berlína, rudá se spojila se zelenou barvou islámu. Někdo to ale vidí jinak. Poučil nás Martin Kupka, místopředseda ODS, vedené jako pravicová strana. Cituji neobvykle rozsáhlý kus, stojí to za to: „Agrese, kterou dnes vidíme v ulicích, se nerodí přes noc. Rodí se v době, kdy politici vytvářejí dojem, že se stát o všechno postará a všechno zajistí. Propast mezi populistickými sliby a realitou se prohlubuje a s ní roste nedůvěra a naštvání lidí. Slibovat všechno všem, rozdávat na dluh a skutečná řešení odkládat – to je nejkratší cesta k vážným krizím. Kdo něco slíbí, musí to také dodržet. A každý slib něco stojí. Vysoké životní náklady lidí jsou realita, kterou politik nesmí přehlížet. Musí je odpovědně řešit, ne je přebíjet dalšími sliby. Klid a pořádek neudrží populistické sliby, které se jednou musí splatit. Udrží je jen odpovědná politika a odvaha říkat i nepříjemné věci nahlas.“ Jen slepý nevidí, kam tím Kupka míří: může za to Babiš! Jasně, Babiš to se svým podbízením přehnal, šílený dluh a nesmyslné dárečky vyděsily i část jeho vlastních voličů, takže ANO dostalo ve volbách oprávněnou nakládačku. Ale radnici v Limoges opravdu Babiš nezapálil. S levičáckým řáděním nemá nic společného, ani přímo, ani nepřímo. Dovolím si tedy uposlechnout výzvu Martina Kupky a nepříjemnou věc řeknu nahlas: napsal groteskně směšnou blbost. Prášky pečlivě separovány a vyplivnuty. Naštěstí máme v kuchyni dlaždice, snadno se najdou. Zabalil jsem prášky do plátkového sýra. Dsýr sežrán, prášky pečlivě vypreparovány Na jejich lest musím mít vlastní. Prášky roztluču, rozpustím teplou vodou, přidám pár granulí. Zabralo to. Obě vylízaly pečlivě svoje misky a ještě si myslely: to je dobře, že jsme vyplivly to hnusné bílé léčivé! Za odměnu nám přidal granule! |