Až přiletí drony
Zatím je to všechno v rovině akademické debaty. Dohadujeme se o tom, kdo je ruský šváb a kdo je sebevědomý obhájce českých národních zájmů. Spolek Svatopluk sezval na sobotu konferenci o pragmatických a neutrálních vztazích s Ruskem. Vystoupil na ní bývalý prezident Miloš Zeman, kritizoval jednostranné zaměření české zahraniční politiky a doporučoval reflektovat novou ekonomickou a politickou realitu, prezentovanou uskupením BRICS. Sekundoval mu poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Označil vládní zahraniční politiku za politiku siláckých gest se samopalem v ruce a doporučoval dialog. Souběžně s tím slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“. Reakce jsou ostré. Pořád je to ale, jak jsem uvedl na začátku, v rovině akademické debaty.

Co se ale stane, až ty drony skutečně přiletí? Varovných hlasů přibývá, a je tudíž třeba o té možnosti realisticky uvažovat.

Zatím Rusové infiltrují svobodný svět sabotéry. Ostré drony budou gamechanger. Napadnou vojenské sklady, výrobny a infrastrukturní uzly. Pravděpodobně to bude v Pobaltí, pod palbou budou „legitimní cíle“, jak to hezky řekl v ČT Daniel Kaiser. Nastane zásadní zkouška soudržnosti NATO. Robert Fico už dopředu slíbil, že Slovensko nehne prstem. Hnou prstem Francouzi a Němci? Vzlétnou alianční letadla? Stane se nebe nad Pobaltím a Ukrajinou bojištěm letecké války?

To vše nevíme, scénářů je mnoho. Jisté ale je, že to bude přechod od neurčitě formulovaného stavu označovaného jako hybridní válka k ostrému válečnému střetnutí. Akademická debata skončí. Už nepůjde o názory, ale o zásadní postoje. Kdo se až dosud přimlouval za toleranci ruských sfér vlivu, bude muset jasně říct, jaký je jeho vztah k našim sférám vlivu. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku, první dronový nálet promění disentní názor ve vlastizradu.

Osobně si myslím, že řeči o „legitimních cílech“ jsou vlastizrada už teď, ale drony se zatím převážně drží mimo alianční území.

Malý nedělní výjev
Sedím v patře v pracovně, Ljuba s pejsky je dole. Slyším ruch. Snažím se soustředit na práci, nějak to nejde. Ljuba na mě volá. Jsem holt hluchej a špatně rozumím, když je někdo v jiné místnosti, natož v jiném patře.

"Co je?" křičím. „Vynes Noru nahoru, chce za tebou!"

No jo, ale Gari slyší křik a začne štěkat a vyrazí dveřmi na terasu a oběhne barák. Nora slyší Gari štěkat u vrátek a vykomíhá se za ní a ječí ze všech sil.

Je klid. Po čase slyším ruch. Naslouchám, co na mě bude Ljuba volat.
Vejde Ljuba a nese Noru v náručí, Složí mi ji k nohám.

"Všechno musím dělat já," poznamená a vrací se dolů. Opatrně, aby jí nepodrazila nohy Gari, jak se žene nahoru za Norouo.