Trumpův výprask a co my s tím
Americké volby do zákonodárných sborů v polovině termínu prezidentova mandátu obvykle končí oslabením nebo porážkou prezidentovy strany. Potud byl výprask očekávaný. Svědčily o něm průzkumy, ale hlavně celková situace. K vyhodnocení nemusíte být specialista zasvěcený do zákrutů americké politiky. Íránské dobrodružství s následnými hospodářskými těžkostmi plus bizarní počínání vládce Bílého domu nemohlo vést k ničemu jinému. Zaznamenali jsme dvě Trumpovy reakce. Výsledky voleb uznal, bude je respektovat. Dobrá zpráva, s tou výhradou, že u tohoto člověka nevíte, co ho napadne za deset minut. Druhá reakce více zapadá do jeho obrazu. Za prohru nemůže, kdyby na hlasovacích lístcích bylo jeho jméno, vyhrál by na celé čáře. No tak dobře.

Spojené státy jsou lídr svobodného světa déle než sto let. Jejich politika je bedlivě sledovaná a zasahuje i do politiky domácí. V tom není česká politika výjimkou. Trump se profiluje jako odpůrce levicového progresivismu a tím jsou karty rozdané. Naše vládní garnitura Trumpův vztah k progresivismu sdílí a není tedy divu, že opoziční tábor výsledky voleb zvaných midterms vítá. Reakce Andreje Babiše byla neslaná nemastná. Jistě má pravdu, když předvídá „samý impeachement, veto a určitou paralýzu", ale vyhlídka na mír na Ukrajině a v Hormuzu je jen zbožné přání.

Je těžké se v tom vyznat. Trump udělal hodně pro to, aby ztratil sympatie i realisticky smýšlejícího pozorovatele. Na druhou stranu, vize levicové progresivní Ameriky je ale děsivá. Kam budeme utíkat, když padne i Amerika?

Štěkání na nepravý strom
Ano, mám ten výrok z jakési kovbojky, četl jsem ji jako kluk: Štěkáte na nepravý strom, šerife, praví pistolník. Jako obvykle, použiju tu sentenci neoprávněně. Nejde ani o šerifa, ani o strom…

Zkrátka, jdeme s pejsky lesní silnicí, která spojuje Zvoli se sousední Březovou. Na mapě ji najdete, ale nezkoušejte ji projet autem. Tři sta metrů od Březové je závora a museli byste se vrátit. Nicméně jezdí tudy auta, protože odbočka směřuje k osadě Hůrkovo pole. Kudy jezdí auta, tam bývají výmoly. To je běžné. V Hůrkových polích ale bydlí pán, který jednou za tři, čtyři měsíce vytáhne čtyřkolku, připojí k ní valník, na něj navrší jakousi směs štěrku a všeho možného a silnici projede a díry vyspraví. Obdivuhodné. Vždy s ním zapřádám hovor a chválím.

Pejskové to vidí jinak. Je to pán, který jim šeredí s jejich silnicí a zaslouží tudíž pokárání. Štěkají na něho. Už chápete spojení? Je to opravdu nepravý strom, ten obětavý pán!