Jak ubránit Evropu
Prezident Pavel se zúčastnil zasedání vlády, kde se projednávala armádní koncepce do roku 2040, jak ji předložil ministr obrany Jaromír Zůna. Prezident pak dal najevo svoji nespokojenost. Koncepce podle něho není realistická a nedá se čekat, že by naše armáda byla schopna zasahovat v konfliktu vyšší intenzity.

S tímto pojmem se v poslední době setkáváme často. Obecně se tímto termínem označuje otevřená a rozsáhlá válka mezi dvěma nebo více suverénními státy (nebo silnými koalicemi), které nasazují plnou škálu svých moderních vojenských kapacit. Vede se ve vzduchu, na zemi i na moři. Z dalšího parametru nás bude mrazit: podle doktríny NATO jde o konflikt, ve kterém během roku zahyne více než jeden tisíc lidí. Rusko – ukrajinská válka tedy do této kategorie spadá. Dalšími charakteristikami jsou vysoká míra destrukce, obrovská spotřeba materiálu všeho druhu, zapojení celé společnosti a hrozba eskalace. Takže znovu, podškrtnuto a sečteno, je to „něco jako Ukrajina". Nebo Korea na začátku padesátých let.

Prezident neobjevil žádnou Ameriku. Na takový konflikt nebyla naše armáda připravená nikdy za pětatřicet let existence obnovené demokracie naší zemi. Prezident hovoří o nedostatečných výdajích. I kdyby se zdesateronásobily, nezmění to nic na duchovním nasazení Evropana dnešní doby. Vidíme to v sousedním Německu. Tam obnovu Bundeswehru vzali vážně a pustili se do ní s německou důkladností. Narazili ale na odpor mladých Němců sloužit v armádě. U nás se nikdo ani nepokouší dát na stůj povinnou vojenskou službu. Ne, třicetitisícová profi armáda opravdu neutáhne konflikt vyšší intenzity.

Po zuby ozbrojené armády už nikdy nepostaví ani Česko, ani žádná jiná evropská země, natož pak aby se realizoval růžový sen o jakési unifikované evropské armádě. Nejen samostatnost, ale důstojnost Evropě (a nám v jejím rámci) zajistí jen vysoce sofistikovaná technika obrany, především protivzdušné. Obrana stojí na odstrašení. Našich mladých mužů a žen se nikdo bát nebude, protože se na palebnou čáru jaksi nedostaví. Musíme mít technologii, musíme mít umělou inteligenci a smrtící roboty.

Zatím máme regulace. A prezidenta zděšeného tím, co mu předložili.

Poznají to
Vyprávěl mi David, můj syn. Má dva psy, ovčáka a maliňáka. Jsou zvyklí běhat po zahradě (to naši psi neradi), nicméně procházky milují (to naši psi taky).

David říkal, že má jedny ze svých džín má vyhrazené pro procházky s pejsky. Jsou to úplně stejné gatě jako všechny ostatní. Nejsou na nich zvonečky nebo rolničky nebo cvočky nebo frkačky. Prostě to jsou docela obyčejné džíny.
Jakmile natáhne jakékoli džíny, pejskové, pokud jsou doma, ani neotevřou na svých pelíškách oko. Sotva ale natáhne psí kalhoty, spustí povyk.

Jak to poznají? Prostě… to vědí.