 |  | |  |  |
2026
leden
1.
2.
5.
6.
7.
8.
9.
10.-11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.-18.
19.
20.
21.
22.
23.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
únor
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.-8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.-15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.-22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
březen
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.-8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.-15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.-22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.-29.
30.
31.
duben
1.
2.
3.
4.-6.
7.
8.
9.
10.
11.-12.
13.
15.
16.
17.
18.-19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.-26.
27.
28.
30.
květen
4.
5.
6.
7.
8.
9.-10.
11.
12.
13.
14.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022, rok 2023, rok 2024, rok 2025
ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa

NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
WOLESCHKO.CZ
Astonův web
NEFF.CZ
Neffova galerie
Wagnerův web
BOSKOWAN.COM


Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
|
|  |
 |
Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
|
- Sněmovna nedokončila jednání o rozpočtových zákonech
- Ministr Macinka jmenoval tým poradců
- Deset lidí lítá v kauze Vojenské nemocnice v Praze
- Policie pátrá po zlodějích lebky svaté Zdislavy
- Slovensko dočasně uzavřelo přechody na Ukrajinu
- Na další lodi se objevil hantavirus, zemřel jeden člověk, loď trčí v Bordeaux
- Německý ministr vnitra chce přijet do Brna na sjezd landsmanšaftu
- Na filipínském senátu se střílelo
- U nás chladno, vítr, občas sluníčko
Pokud vám nějaká zpráva přijde debilní, nemusí to nutně být vina Hyeny.
Zavedlo se...
Ve sněmovně se teď bojuje o změnu zákona, který doposud bránil vládě přílišnému rozhazování. Předchozí vláda Petra Fiala šla cestou švindlů a kamufláže, kdežto aktuální vláda Andreje Babiše chce zákon změnit. Jeden z hlavních argumentů zní: v Německu to udělali taky tak. Prolomení dluhové bariéry se má týkat výdajů na obranu a infrastrukturu. Proboha, ale péče o obranu a infrastrukturu by měla být unikátní péče státu a na ni by měly jít peníze daňových poplatníků! Můžete od občana chtít všechno možné, ale aby sestavil armádu a stavěl za barákem silnici, to by asi nenapadlo nejšílenějšího krále z pohádky. Obrana a infrastruktura, to je přece základ. Jak to, že si na něj má stát půjčovat?
Opozice se teď tváří rozhořčeně, ale její schodky byly taky v řádu stovek miliard. Tyhle schodky se tak nějak zavedly při covidu. Tehdy vláda zásadně zasáhla do chodu hospodářství, zastavila ho a bylo pak celkem logické, že musí škody sanovat. Obrazně řečeno, přišla jakási povodeň a bylo třeba škody napravit. Jenže pomyslná povodeň přešla a škody s napravovaly vesele dál. Dělal to Fiala, dělá to teď Babiš. Zkrátka, zavedlo se to. Pochopitelné to není, jako že nebylo pochopitelné, jak je možné, že vyrábíme lacině elektřinu a nakupujeme ji draze kvůli jakési lipské burze. Je nepochopitelné, že zachraňujeme ekonomiku před důsledky coronaviru, třebaže žádný coronavirus není. Zkrátka, zavedlo se to a takzvaný politický zápas je jenom divadlo pro pobavení tribuny fanoušků.
Chápu, nechápu

Že se Gari s Norou zajímají o pytlík po sušenkách, to dovedu pochopit. Někdo ho zahodil a pejskové pak zkoumají, jestli v něm nezůstala aspoň molekula sušenky. Nezůstala. Proto je nutné pytlík oblemstat. Když ho zvednu, abych ho odnesl do koše, jsem tím pádem oblembstaný taky. Můžu si na to stěžovat (komu?), ale je to pochopitelné.
O kus dál je místo, na které se obě náruživě vrhají. Už to trvá tři dny, až dnes jsem to místo podrobně zkoumal. Není tam nic. Pár třísek, kamínky. Hlína. Co se tam odehrálo? Nechápu. Nevím.
No… Raději to nechci vědět.
|