Mysleli to špatně, dopadlo to jako vždycky
O televizní dani z mobilu jsem tu psal opakovaně a nebudu se tedy opakovat, vše je obsaženo už v konstatování, že nové televizní poplatky pokládám prostě za další daň. Nicméně jsem opravdu ze staré školy, dokonce jsem tuto vládu částečně volil, takže jsem v duchu konzervativního občanství podnikl kroky, požadované zákonem.

Klikl jsem na odkaz registračního formuláře. Fungovalo to. Chtěli po mně mail na ověření. Ověření proběhlo. Chtěli IČ firmy. Poskytl jsem jim je.

Systém odpověděl, že registrovaný už jsem a abych se přihlásil v sektoru pro již přihlášené. Klikl jsem na odkaz. Výsledek tento:

Přihlášení se nezdařilo. Zkontrolujte přihlašovací údaje. Rovněž je možné, že jsme na Vašem účtu nenašli žádnou aktivní evidenci.

Co je aktivní evidence? Zapátral jsem a objevil vzkaz V případě SIPO zadejte spojovací číslo. Nejsem případ SIPO, s Českou poštou nechci mít pokud možno vůbec nic společného. Poplatky platím třicet let trvalým bankovním příkazem a nikdy jsem ČT nezůstal dlužen ani korunu. Objevil jsem e-mailovou adresu, něco jako helpline. Napsal jsem jim s pevným přesvědčením, že mluvím do zdi.

Moje firma je O.Neff sro, IČ 65414985 . Při pokusu o registraci mi bylo sděleno, že registrován jsem. Připojení se nezdařilo, změnu hesla nelze provést, chce to pro mně jakési spojovací číslo SIPO, o kterém netuším, co to je. Prosím pomozte.

Nejsem naivní. Věděl jsem, že mluvím do zdi. Ale přece jen se jim podařilo vyloudit mi úsměv na tváři. Okamžitě přišla automatická odpověď:

Vzhledem k enormnímu množství dotazů spojených s novelou zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, může zpracovaní Vašeho dotazu zabrat několik týdnů. Za toto prodlení se omlouváme.

Takže budu nadále posílat předepsaný poplatek, teď už daň, bankovním příkazem. Když mě budou buzerovat, na každý pokus o buzeraci odpovím, aby mi políbili prdel.

Myslím, že je to adekvátní komunikační modus pro styk se státem, který vymyslí kravinu a není schopen ji zprocesovat.

Dnes o kočičce

Sjel jsem na kole do krámu nakoupit základní potraviny, jako je jablečný cider, paštika Májka, dýňové kostky a tvarohová zmrzlina Míéša. Kolo jsem zaparkoval před krámem a rád jsem vešel do klimatizovaného vzduchu.
Vyšel jsem ven. Ve stínu mého kola ležela kočka.
"Jdi nějak jinam. Musím odjet," řekl jsem jí. Podíval se na mě vyčítavě, proč ji otravuju.
Nezbylo než odjet, takže odešla někam jinam. Čímž přibyla jedna bytost, u které mám, jak se říká, vroubek. Toho se v životě člověk nevyvaruje.