Vystavte zeď proti fanatismu
Je už to tak zařízeno, že mnohé lidské vlastnosti a činnosti jsou pozitivní, pokud se drží v rozumné míře. Jakmile přejdou do extrému, škodí a v krajním případě dělají strašnou paseku. Tak třeba vlastenectví vede ke společenské soudržnosti a podporuje spolupráci. Běda, když se z něho stane nacionalismus nebo dokonce šovinismus. Náboženská víra zušlechťuje mravy. V krajní poloze se z ní stane fanatismus. Vidíte? To už jsou pojmy politické. Ochrana přírody je navýsost pozitivní činnost. Co se ale stane, když se jí zmocní extremisté a udělají z ní svůj byznys? Zde už jsme v politice po uši, dokonce na celoplanetární úrovni.

Hnutí ANO Andreje Babiše dává najevo nedůvěru ke krajním polohám politického enviromentalismu. Soustavně vystupuje proti konceptu Green Dealu a snaží se aspoň zmírnit jeho devastující dopady na evropskou ekonomiku: v dlouhodobé perspektivě je to také „ochrana přírody", jelikož zdevastovaná ekonomika nebude schopna přírodu chránit. Na naší domácí půdě se pokouší bojovat s extremistickým enviromentalismem strana Motoristů. Zatím bohužel nechápe, jak politicky citlivá je to věc a chová se jak slon v porcelánu, ale uvidíme.

Rád bych si v této souvislosti všiml jednoho mikroproblému. Podobně jako ochrana přírody, má sklony k extremismu ochrana památkového dědictví. Ukázkou je debata kolem pražského železničního mostu na Výtoni. Psal jsem o něm několikrát, docela nedávno, ale i loni v listopadu : tenkrát totiž tehdejší ministr dopravy Martin Kupka naprosto zešílel, podlehl tlaku památkářských extremistů a přiklonil se k nápadu, že se starý železniční most rozebere do posledního nýtu a každý kousek se zrenovuje a most se poskládá zase dohromady, aby byl po sto letech jako nový. Po Kupkovi řídí rezort dopravy Ivan Bednárik. Také bude respektovat jakousi petici a dá zapravdu levičácky zdivočelým miliardářům oproti mínění odborníků ze sektorů dopravy, stavařiny a nakonec i ochrany památek?

V současné vřavě vyvolané pubertální nezralostí předáků Motoristů zapomínáme na to, že postoje ANO jsou převážně umírněné – v souladu s míněním 35 % voličského kádru, který dlouhodobě Babišovo hnutí podporuje. Pro mě jako pro občana bylo obrovským zklamáním loňské sehnutí Martina Kupky, dnes předsedy kdysi realistické ODS. V tomto případě má vláda možnost vyslat vůči veřejnosti signál, že zvůle aktivistických skupin nemá neomezený prostor, jak tomu bylo za Fialovy vlády, z nepochopitelných důvodů označované za pravicovou.

Rozebírat rezavý železniční most nýt po nýtu a máchat v kyselinách a vyvařovat trhliny po korozi, to může napadnout jen fanatika. Ať už proboha někdo přijde a řekne „dost bylo blbnutí", dost bylo „blanketních stížností", dost bylo žabiček blokujících rozestavěnou dálnici. Stane se to?

Letí se do Ankary
Dnes letí česká dvojdelegace na summit NATO do Ankary. Zažili jsme už dvacet summitů a žádný nestál za velkou pozornost. Tímhle žije politická scéna. Jak dopadne? Podstatné bude, kdo bude na fotce. Může se totiž stát, že v Ankaře budou brát vážně koncept „jednání hlav států“ a nebudou brát ohled na to, že nějaký pan Macinka donutil svého podřízeného premiéra poslat prezidenta republiky do druhé řady. Dozvíme se to, jak to bylo. Uvidíme to na fotce.

Hra na Uršulu
Máme s Garinkou zavedenou hru. Když pracuju, asistují mi buď obě, Nora i Gari. Ale jenom s Gari hru hraju. V danou dobu řeknu „jdeme na procházku". Gari se vymrští – a skočí mi na klín. Nikdy jindy to nedělá. Jenom v pracovně a jenom po slovech „jdeme na procházku". To je startovací věta, skoro, řekl bych, povel.

Načež začnu ječet, doslova ječet:
"Co to má znamenat? Pes na klíně? Evropská unie zakazuje psy na klíně. Komise vydala direktivu implementovanou do národní legislativy regulující psy na klíně! Kdyby nás viděla Ursula von der Leyen, skákala by metr osmdesát jako kaučukovej dědek!"
Když Gari uslyší „Ursula von der Leyen", sleze. Pak jdeme na procházku.