Sto sedm hlasů získal Tomio Okamura v hlasování o funkci předsedy poslanecké sněmovny. Během předcházející rozpravy vyzval Marek Benda budoucí vládní poslance, aby se mezi nimi našlo osm statečných, kteří by se vzepřeli příkazu šéfa a hlasovali by proti. Nenašlo se. Získal 107 hlasů ze 197, lidovec Bartošek dostal 87 hlasů. Kam se poděly haprující tři hlasy v tuto chvíli nevím, třeba je mezi nimi jeden statečný. Volba byla tajná, ale víte, jak to u nás s tajnými volbami bývá. Jestli to byl jeden statečný, poznáme to podle toho, že jeho utrhnutou hlavu najdou u dveří záchodku, kde se jindy jenom lajnuje kokain. Co je mimo spekulace je to, že Tomio Okamura zvolen byl. V rozpravě na sebe upoutal pozornost jeho bratr Hayato. Varoval před zvolením člověka labilního a morálně nepevného. Zajímavější je ale fakt, že sám Tomio Okamura v rozpravě nevystoupil. On, který byl schopen řečnit deset hodin v kuse, se nepokusil předložit koncept, který by dokázal přesvědčit veřejnost, že není jen ruský lokaj surfující na vlně oprávněných obav před migrační vlnou. Měl příležitost se předvést jako politik s koncepcí, a kdo jiný by měl v čele sněmovny stát. No, nebude. Andrej Babiš uzavřel další kšeft. Za loajalitu odměnil Okamuru prestižním postem. Ještě se nestalo, aby v čele byl člen strany s deseti poslanci s vlastnostmi táborového řečníka. Svět se nezboří, návrat ruských tanků na Václavák nečekejme. Teď aby se Okamura bál, jak se na jeho povýšení budou dívat voliči SPD. To jsou přece voliči protestní strany a místo vůdce teď mají hofráta! To takový Jindřich Rajchl, ten nebyl u podpisu koaliční smlouvy. Prý ho espéďáci vypíchali, ale možná taky se z toho chytře vyzul. Jak to uzavřít? Ať se kdo na Okamuru dívá jakkoli, třeba pozitivně, jedno ale napovídá jednoduchá rozumná úvaha: v čele poslanecké sněmovny by měla stát osoba schopná dohody, porozumění, schopná a ochotná stavět mosty a příkopy zahlazovat. Ale zase na druhou stranu… Taková charakteristika by seděla na prvního předsedu, to byl Milan Uhde. Hned po něm ale byl Miloš Zeman a toho by za stavitele mostů pokládal málokdo. Ostatně ani doposud předsedající Markéta Pekarová Adamová také není všeobjímající andílek. Nicméně, všechna čest, Tomio Okkamura coby desátý předseda dolní komory parlamentu bude jako hromosvod těch blesků schytávat nejvíc, kam se v tom na něho hrabe Radek Vondráček!
Přijdu do pokoje a tam na zemi kelímek od paštiky, dokonale čistý, jako by zrovna vyšel z kelímkového lisu. Já tedy na kuchyňské lince dávám lákadla daleko od okraje, ale tentokrát to nebylo dost daleko od okraje. Nebo možná Garině narostl jazyk, musím to jít zkontrolovat. |