The Hyena

Vypukla válka a co s tím
Izrael s americkou podporou udeřil na Írán. Soudě z aktuálního zpravodajství, tentokrát nejde o „chirurgicky přesný úder", ale regulérní válečný akt s politickým cílem. Podle všeho je to pokus svrhnout islamistickou diktaturu, jeden z nejhorších režimů na světě. To je podstatě vše co je obecně známé v sobotu v 18 hodin, kdy píši tyto řádky.

Píši je proto, že si myslím, že pravidelní čtenáři Politického cirkusu Neviditelného psa budou trochu zvědaví na to, co si o tom Aston myslí.

Základní fakta jsem shrnul do úvodního odstavce. Jednou větou, je to válka s cílem svrhnout režim ajatolláhů. Buď se to povede nebo nepovede. Pokud se to povede, bude to skvělý výsledek. Pokud ne, výsledek bude špatný.

Ta pozitivní varianta je jenom jedna. Pokud nastane, světu se uleví. Prestiž Izraele a USA zásadně stoupne a Netanjahu a Trump budou triumfovat. Zároveň to oslabí spojence Íránu, především Rusko. Celý svět uvidí, že Rusko není schopné hnout pro své partnery prstem, nejdřív v Sýrii, pak v Íránu.

Zatímco úspěšná varianta je jen jedna, neúspěšných se nabízí široká paleta. Vleklý konflikt. Občanská válka v Íránu. Nekonečná „mírová jednání". Je možné načrtnout půl tuctu dalších námětů pro scénáře. Všechny povedou k oslabení Izraele a USA a jejich předáků.

Jsme součást Západu, těšíme se životu ve svobodném prosperujícím světě. Jen pošetilec by si přál neúspěch.

Plyne z toho, že jde o situaci „hop nebo trop". Chci věřit, že pánové vědí, do čeho se pouštějí. Obavy mám značné, protože akce takového rozsahu může mít nekontrolovatelné důsledky a to je vždycky nebezpečné. Mám starosti a modlím se, aby teroristický režim v Íránu byl poražen. Pevnou víru v úspěch nemám, nevidím k ní důvody. Zkušenosti z Afghánistánu, Iráku, Libye jsou špatné. Kéž by to tentokrát pro změnu dopadlo dobře.

Rozčilení, výzvy, stanoviska prší ze všech stran. Reakce našich politických předáků jsou vesměs rozumné a střízlivé. Výzvy k „mírovému řešení" jsou ovšem plané řeči. Čert vyletěl z pytle a žádný Ivan Bartoš ho zpátky nedostane, už proto, že se jím nenechá digitalizovat.

Na každém válečném ohni se ohřívají hrnce s polévkou. Ano, paralela s válkou na Ukrajině se nabízí a dezo scéna toho využije. Ano, „je to něco jiného", protože každá válka je jiná. Základní princip – ozbrojený vpád na území suverénního státu – je ale v obou případech totožný. Je marné obhajovat útok na Írán z „morálního hlediska". Spíš doporučuji ubrat moralismu vzhledem k ukrajinské válce. Podporujme dál Ukrajinu, protože je to v našem životním zájmu a pokud prohraje, šeredně na to všichni doplatíme. Všichni, včetně chcimírů. Když se „hop nebo trop" Izraelcům a Američanům nepovede, následky taky poneseme, ať se nám to nelíbí. Vypněme tedy „morální majáky" a o to usilovněji podporujme Ukrajinu, protože to potřebuje a je to v našem zájmu.

Izrael a USA naši pomoc nepotřebují. Ale v budoucnu? Kdo ví. Pak nesmíme váhat a obrazně řečeno – balit polní.

Co říct závěrem?

Zhasněme morální majáky, realita je bez nich lépe vidět: svět byl nebezpečný i před dnešní sobotou, teď je ještě nebezpečnější. Přestaňme napravovat svět, protože voda stoupá a máme ji zrovna po okraj bot. Vzpamatovat se musí národní státy a ve shodě a spolupráci obnovovat hospodářský výkon a souběžně posilovat obranu. Ukrajina a teď Írán jsou pro svobodný svět budíček. Kéž by nás probudil.

To by byl nejlepší výsledek války, která dnes začala.

Velká šestka, a co my
V posledních dnech čteme zvěsti o vícerychlostní Evropě. Myšlenka „koalice ochotných" zřejmě zapustila kořeny. V této souvislosti se zmiňuje Německo jako hlavního tahouna a pak také Francie, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko. Čtyři z nich jsou členy „šestky", která v roce 1957 Římskými smlouvami založila EHS, Španělsko přistoupilo až při druhém rozšířené v roce 1981. No a Polsko, to je jediný – snad – zájemce z někdejšího východního bloku. Zdá se, že tato „šestka" by se vzdala práva veta. Měla by organizovat společné nákupy zejména v oblasti obrany, podporovat inovace a koordinovat vývoj umělé inteligence.

Zní to lákavě a bezděčná reakce by asi byla „u toho musíme být". Jenže… u čeho vlastně?

Všichni se shodnou, že „musíme být silní a efektivní". V praxi to ale narazí ani ne na detaily, jako na zásadní problémy. Jasně je to vidět v zahraniční politice. Maďaři a Slováci se rozhodli pro „všechny azimuty", což nezbytně oslabuje alianční vazby a naopak posiluje ruský vliv. Ale ani ostatní státy to nemají jednoduché. Tak například podpora Izraele je snad v českém DNA. Jak se shodneme s Irskem, které má v DNA antisemitismus? Záměrně jsem uvedl možná až krajní příklad. Rozdílné názory jsou ale i například na obranu. Španělsko není ochotno přistoupit ani na ta 2 % HDP, protože ruskou hrozbu necítí, a není se čemu divit. Nebo jinak: mohli bychom věřit Německu, že se nevrátí k osvědčené „východní politice", k námluvám s Ruskem, které se opakovaly v různých obměnách po celou dobu dvacátého a začátkem jednadvacátého století?

Dobrá, integrační procesy se budou týkat hospodářství. Jenže vtip je v tom, že současná ne-integrace má důvod v tom, že v každém státě jsou instituce a nátlakové skupiny, které hrají vlastní hru se ziskem do vlastních kapes. Ty se nevzdají svého vlivu a svých benefitů.

To by musel prosadit cílevědomý respektovaný orgán, vybavený pravomocemi.

Ano, mohla by to být Evropská komise. Ta ale bude raději řešit počasí v roce 2080, protože musí respektovat zájmy institucí a skupin ve svých zemích.

Košile je bližší než kabát, to platí pro jednotlivce stejně jako mezistátní a nadstátní instituce.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz

My si nezatelefonujeme

Odpoledne jsem volal kamarádce, bydlí v Olešku, to je kousek od nás. Probírali jsme zahradnické záležitosti a taky stav jezírka. My máme jezírko, oni mají jezírko a nakonec jsme se shodli, že sice je teplo ale je zima, takže ještě necháme ryby spát.

Načež slyším povyk. Ale hned mi bylo všechno jasné. Byla venku s pejskem, a pejskové, potvory, jak vás uvidí s telefonem u ucha, začnou dělat neplechu. Takže jsme hovor utli. br>Budu muset vážit cestu. Aspoň dostanu kafe.