Několik set lidí se v Praze na Letné sešlo na demonstraci proti vládě Petra Fialy. Na prvním podniku tohoto typu se 3. září na Václavském náměstí sešlo sedmdesát tisíc lidí, pokud jde o účast, je to skutečný sešup. Weboví podporovatelé bědují nad „roztříštěností". Ta je vskutku pozoruhodná, nedělní podnik svolala Národní rada obnovy pod taktovkou Jiřího Havla, jiné podniky zase vede Ladislav Vrabel a ještě jiné Jindřich Rajchl. To by zase nemuselo být natolik divné, sektáři se tradičně vyznačují vzájemnou nevraživostí a když se jim (někdy) podaří se spojit a nedejbože dosáhnou svého, vrhnou se jeden druhému po krku. Připomeňme, že v těchto dnech před sedmdesáti lety začal monstrproces s komunistickým bossem Rudolfem Slánským. První demonstrace vyvolala značný ohlas, po téhle neštěkne pes. Nenechme se tím ale uchlácholit. Hnací silou je nespokojenost a ta zde objektivně je, a má mnoho důvodů. Lhostejnost vůči páně Havlově podniku nepramení z toho, že by lidi tak moc důvěřovali vládě, jako spíš z toho, že jeho „rada obnovy" věru že není složena z lidí schopných strhnout masy. V tomto ohledu je pozoruhodná dosavadní zdrženlivost Andreje Babiše. Ten pokračuje ve svém putování po vlastech českých, nechává se fotit s babičkami, ve své internetové promluvě se nechal natočit jak zapaluje první adventní svíčku. Doutnák dynamitové protivládní nálože ale nezapaluje, hraje si na vlídného, všeobjímajícího otecka. Musí to být pro něho velké pokušení, nechopit se příležitosti a nechávat protesty v rukou takových patlalů, jako je Jiří Havel a Vrabel. On by to dokázal roztočit onačejším způsobem. Má to nejspíš spočítané, že by to nedopadlo dobře, a je tudíž chytřejší, než by se na první pohled zdálo.
Garině a Noře nevadí sníh, bláto, brodění v ledové vodě. Sprchování zabahněných tlapek ve psím sprcháči v garáži nesou nelibě. Nora, ta se vmáčkne co nejvíc do rohu, chtěla by se vpasírovat do stěny (kohoutek máme vyvedený v koutě, vedle garážových vrat. Zato Gari, ta si nejdřív předními tlapkami stoupne na okraj té mělké vany, balancuje tam, pak sprchuju třetí tlapku, stoupne tedy i tou třetí a pak už tam balancuje. Snad se snaží spadnout, aby mi mohla vyčítat: vidíš, to je kvůli tobě. Zatím ale nespadla. Vyčítavé pohledy ale na mě vrhá. |