Groteska se mění v ještě větší grotesku
Takže snad i Martin Stropnický uvažuje o křesle na Hradě. Na twitteru to zprvu vypadalo jako recese, že se prý vyptával na ministerstvu zahraniční, jestli by se mohl vrátit jako ambasador do Tel Avivu, kdyby to ve volbách projel. To snad by nemohlo napadnout ani tydýta, a vida, důvěryhodné zdroje dotvrzují, že to tak je. Měl by za ním stát Andrej Babiš a měl by tedy být vyslaný hnutím ANO jako oficiální kandidát. Když tak Babiš rozhodne.

Potíž je v tom, že pro většinového stoupence ANO je zajímavý Andrej Babiš a pak dlouho nic a přijdou ti ostatní. První ligu ve sportu zvaném hra o veřejnost hraje jenom Andrej Babiš, podobně jako to dřív hrál Miloš Zeman a ještě dříve Václav Klaus a Václav Havel. Neurčitě se tomu říká charisma, těžko se to dá popsat, obtížně vymezíme vlastnosti onoho jevu, jedno je ale jisté: je to nepřenosné, nedá se to delegovat. Jako v kultovním filmu Highlander: nakonec je vždycky jenom jeden. Při vší úctě k Martinu Stropnickému, pokud se opravdu do boje vydá, nebude ten jeden, ale bude šlapat v peletonu mnoha. Na druhou stranu je jisté, že by Babiš velmi zamíchal kartami, kdyby vytáhl Stropnického z Tel Avivu, kde velvyslancuje. Už by to nebylo „všichni proti Babišovi“, ale „každý proti každému“. Ale spekulace na toto téma jsou předčasné. Záleží, co řeknou v Černínu: zdali to bude Martine, my ti tu židli ohlídáme...

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Optické teplo

Po obědě jsem si uvařil kafe. Sluníčko na mě mávalo prosklenými dveřmi, abych si ho vyšel pít na terasu. Podlehl jsem. Posadil jsem se do křesílka a rukou tetelivou zvedal šálek.

Po chvilku ťukala na dveře Gari, chtěla taky ven, a že si lehne na lehátko, když je takové sluníčko. Tak jsme tam byli spolu, ona na lehátku a já na křesílku. Je sluníčko, je teplo, je sluníčko, je teplo… opakoval jsem si.
Gari slezla z lehátka a šla se ohřát dovnitř.
Pejskové si nic nenamlouvají. To je jeden z mnoha rozdílů mezi nimi a námi.