Mlejnek odchází, cirkus jede
Zatím jen jedna esemeska zaslaná redakci Lidovek potvrdila informaci, že Petr Mlejnek rezignuje na funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tedy, jeho funkce více méně odpovídá té, jakou zastával admirál M v románech s Jamesem Bondem coby superhrdinou. Odstartovaná politická krize tím nekončí, hlavní jednání nikoli dramatu ale frašky nastává ve čtvrtek, kdy Andrej Babiš porušil další ze svých slibů a iniciuje hlasování o nedůvěře vládě bez ohledu na to, že tím poškodí hodnověrnost České republiky v době předsednictví Evropské unie. Tu ale trvale snižuje svými dotačními čachry, takže mu je to jedno. Je nepravděpodobné, že vládu povalí, můžeme se ale těšit na sérii nekonečných žvástů, které se povalí od řečnického pultíku.

Nejsme tu ale od toho, abychom hodnotili mravní obsah toho či onoho politického kroku. Z praktického hlediska: těžko posuzovat roli Petra Mlejnka v ÚZSI už proto, že o ÚZSI nic nevíme a nemáme vědět a totéž platí o Mlejnkovi. Informovanější zdroje sdělují, že Andrej Babiš nasytil tuto instituci svými lidmi a že tedy Mlejnkova hlavní role nebyla zachránit svět likvidací bídného Blofelda, nýbrž vyházet z ÚZSI Babišovy lidi. Je ovšem třeba položit ministru vnitra Rakušanovi otázku, zda k tomuto úkolu byl vhodný člověk z okruhu Michala Redla, bez ohledu na to, že Redl je zřejmě člověk, který má ve struktuře STAN asi takovou stopu, jako když betonujete podlahu garáže a připustíte, aby se vám v ní začerstva prošel pes.

Na takové a podobné otázky bude Rakušan ve čtvrtek odpovídat, pokud se dostaví. Těžko předvídat, má toho na krku hodně, například se musí trápit otázkou, kým nahradit ministra Síkelu, kdyby se musel i on poroučet. Po Mlejnkově odstřelu se laufy hnojometů obrátí na něho. Nicméně, jestli ministr Síkela dělá něco špatně, pak prezentaci výsledků své práce. Jeho úsilí dostat k nám aspoň nějaký plyn oceníme v zimě, až nám Putin kohout zavře nadobro, aby ukázal, kdo je v Evropě pánem. A byl by úplný hlupák, kdyby to neudělal, když už mu to Německo umožnilo. Ten plyn ovšem bude vražedně drahý. Tady se musí stát něco systémového. Nějaké „balíčky“ a finanční náplasti jsou k smíchu. Jde o to, zdali se zhroutí evropské hospodářství a to zjevně není v dosahu Síkelovy moci, ani žádného jiného ministra v jeho pozici na evropském jevišti.

Závěrem něco optimismu. V krizových časech se vůči surové despocii chovají demokracie jako splašení páťáci na výletě. Ale zatím to vždycky dopadlo tak, že tihle směšní páťáci dali despotovi na prdel. Pevně věřím, že to s Putinem dopadne stejně, jako se všemi podobnými kašpary před ním. Rusko je benzínová pumpa převlečená za stát a neumí vyrobit budík. To je základní fakt a z něho se vše další odvíjí. Chytří a zdatní výrobci budíků nakonec vyhrávají.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Případ frustrované rybičky

Kromě pejsků máme doma rybičky. V jezírku chováme už patnáct let kapry kojáky, nakonec zbyli čtyři. Loni do toho praštili a vylíhla se omladina, byly kolem toho výjevy, ale nakonec zbylo hejno jedenácti. Daří se jim, rostou, už jsou z nich chlapáci. Napočítáme jich deset. Víme, že jich je jedenáct.

Ta jedenáctá je frustrovaná a schovává se ve schůdkách do jezírka. Sypu krmení tak, aby se dostalo i na ni, aby si zobla, když je tak schovaná. To je tak maximum, co pro ni můžu udělat.

Nemůžu skoro nic. Nejsem pánbu. To jenom Nora si myslí, že jsem pánbu a lepí se ke pně, když začne pršet, abych to zarazil.

Čtěte neff.cz.