Až na hranu
Jako obvykle v neděli odehrávala se politika v televizi. V pořadu Partie na CNN Prima News se utkali ministr práce Marian Jurečka (lidovec) a za ANO proti němu seděl Karel Havlíček. Opoziční politik se vyjádřil skepticky k perspektivě evropského řešení. V tom tedy naprosto není sám, nicméně výzva k celoevropskému řešení je zřejmě nezbytný krok. Že něco nefunguje se pozná podle toho, že zkusíte, jestli to funguje.

Jurečka navrhoval kurzarbeit, to by tedy znamenalo, že vláda by kryla podnikům zvýšené nároky na pracovní sílu. Havlíček oponoval, že Česko platí za energie nadprůměrné ceny a firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Zmínil se o možnosti nouzového stavu a tvrdého diktování. V turbulentní době je těžké se v konceptech orientovat a vláda zjevně občany neinformuje prostě proto, že netuší, co jim vlastně má říct. Situace, kdy jsme energeticky soběstační, energii vyvážíme – a platíme víc než jiní je neudržitelná… nejen dlouhodobě. Před vládou stojí to, k čemu ji vyzývají hejtmani, totiž nutnost razantních kroků. Jako člen vlády k tomu vybízí i ministr spravedlnosti Blažek a hovoří v této souvislosti o možnosti „jít na hranu zákona“. Taková výzva zní z úst ministra spravedlnosti opravdu zvláštně, svůj smysl to ale dává. Naznačuje něco v našich poměrech neobvyklého. U nás se totiž zpravidla hledá, proč něco nejde realizovat, místo aby se jasně stanovil cíl a hledal se způsob, jak ho dosáhnout. I za cenu balancování na hraně zákona, jak navrhuje ministr Blažek, nebo s podporou mimořádného stavu, jak navrhuje – paradoxně – opoziční politik Havlíček.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Nedělní odpoledne

Mám vedle dřevníku něco jako ponk, je to deska na pantech, dá se k ní přidělat svěrák, zkrátka, je to pro mě zařízení, kde se mohu přesvědčovat o tom, jak jsem nešikovný.

Nora miluje moje pokusy. Musím všechno zařídit tak, aby zůstaly otevřené dveře do předsíně – ale ne venkovní, to by foukalo dovnitř. Nechávám ale otevřené spojovací dveře mezi předsíní a garáží a samozřejmě přizvednu roletu garáže, abych mohl chodit tam a zpátky (nářadí mám v garáži). Ta složitá cesta je zřízena proto, aby pejskové mohli chodit.

Tedy, Nora nechodí. Ulehne a zmocní se klacku a žvýká ho, to je její příspěvek k dílu a nejednou je to hlavní výsledek díla. A Gari?

Asi po čtyřiceti minutách se objeví, kvůli n musím ten průchod držet. Přijde, podívá se na nás, řekne „voni zase něco dělaj“ a odchází, hluboce přesvědčena, že u téhle věci opravdu nemá cenu asistovat.

Čtěte neff.cz.