Slepice nebo vejce
Prezident Miloš Zeman se ve středu setkal na Hradě s našimi velvyslanci. Měl k nim projev na zásadní zahraničně politická témata. O poslední překvapení se postaral před půl rokem, kdy reagoval na ruské přepadení sousedního státu zásadním odklonem od doposud proruské inklinace. Byl za to zasypán výsměchem, nicméně svého postoje se drží a stojí si při něm i tentokrát, když promlouval k velvyslancům. Projev zatím na webu hrad.cz není, třebaž tak zásadní pozici má za povinnost veřejnosti prezentovat. Když ale nebyla schopná veřejnost informovat o tom, zdali prezident umírá anebo se zotavuje, těžko od ní čekat nic jiného, než arogantní lhostejnost. Takže je zatím třeba se podívat kupříkladu na web České tiskové kanceláře, tam je obsáhlý referát.

S tezemi projevu lze souhlasit anebo nesouhlasit, přijímat je vlažně nebo ostře. Jedno se ale Miloši Zemanovi musí přiznat v každém případě: má jednoznačné a srozumitelně formulované názory. Jak je to s pretendenty prezidentského úřadu? Předpokládaný kandidát Andrej Babiš nikdy žádné názory neměl, jen studuje výzkumy a lísá se do přízně – podle toho, co vyčetl ve výzkumech. Ale ani o názorech generála Pavla na zásadní otázky mnoho nevíme. Kandidát Středula má názor, že lidi si zaslouží mít přidáno, jinak je pošle do ulic. Pokud jde o Danuši Nerudovou, nenarazil jsem na jediný výrok, jedinou myšlenku, která by mi uvízla v paměti. Pan Březina má názor, že ho lidi musí zvolit, jinak by byli blbí.

Jako pozorovatel a glosátor ale taky nemám silný názor na to, zdali kandidáti mají mít silné názory a předkládat je voličům, anebo zda se názory tříbí v úřadě, jsou to potom postoje a z nich odvozená politika. Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Státník nebo postoj? Převládá ve mně názor,, že postoj je podstatný, nicméně je třeba vzít v úvahu i to, že pořád ještě vnímáme úřad prezidenta jako občanského monarchu,, tedy jako symbol a autoritu a moderační prvek politiky. U takového pana Hilšera nebo Janečka si nedokážu představit, že by byli schopni moderovat politickou krizi a nacházet řešení. Nebo ji naopak vyvolat, to je specialita doposud aktuálního prezidenta.

Zpět k Zemanově projevu. Byl názorově výrazný. Bude zajímavé sledovat, zdali se uchazeči o nástupnictví pokusí na teze reagovat. Taková otázka smyslu emisních povolenek nebo principu jednomyslnosti v EU, nic zásadnějšího není. Jaký je postoj paní Nerudové nebo generála Pavla? Jak by ten postoj dokázali vyjádřit a voliče o něm přesvědčit? Uvidíme. Spíš si myslím, že neuvidíme.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Na výletě

Výlet do krajiny Českého lesa nám končí, vracíme se z poslední procházky. Nic okázalého, cesta vede do údolí kolem maličkého rybníka ke staleté lípě v údolí a pak šikmo přes vrstevnice k augistiánskému klášteru v obci Pivoň. Po pravé ruce máme nakrátko pokosenou rozlehlou louku. Stoupáme, Ljuba a já, Norina cape s námi. Gari běží kupředu, pak nahoru a zpátky, opisuje po louce elipsu, delší strana tak pět set metrů. Jedna, dvě. Tři otočky rychlostí, odhaduju, třicet kilometrů za hodinu.
"Podívej, co ten pes dělá," povídá Ljuba.
"Zeptáme se jí," já na to.
Nahoře se k nám připojila. Zeptal jsem se jí, co to mělo znamenat. Co to děláš, ptám se.
Co bych dělala? Čekám na vás, zněla odpověď beze slov.

Čtěte neff.cz.