Zeman, Lipavský a ochota se podvolit
O zradě tradičního spojence jsem tu psal předminulou sobotu: na nátlak ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) naše delegace v OSN odmítla odsoudit skandální rezoluci nechvalně proslulé komise Rady OSN pro lidská práva, kde se zaujatě a demagogicky útočí na Izrael. Svévolná změna dlouhodobé politiky České republiky vůči izraelskému spojenci vyvolala nevoli. Lipavský nejdřív nevysvětlil proč připojil naši zemi do jednoho šiku k antisemitům, kteří touží Židy zahnat do moře a z jím bohužel řízeného ministerstva se ozvaly nejapné výmluvy na to, že šlo o pokus sladit naši pozici s unijní, což je prý žádoucí vzhledem k našemu předsednictvu, bal, bla, bla. Teď, když se do věci vložil prezident, opět nejapně říká, že jsme se „připojili ke společnému kritickému prohlášení EU, protože jsme členským státem“.

Nehorázný svévolný Lipavského čin však, zdá se, nezpůsobil fatální škody, jelikož izraelský Jicchak Herzog neodvolal návštěvu Prahy a za pár týdnů ho Miloš Zeman přijme. V tisku pak prezident Zeman oznámil, že se hodlá za čin Lipavského omluvit.

Někdo by celou věc mohl bagatelizovat s ohledem na to, že celá OSN je zcela zprofanovaná organizace a zvláště pak její Rada pro lidská práva budí jenom posměch, už tím, kdo všechno se nestydí v ní zasedat. Izraelci ale jsou mimořádně citliví. Jejich existence je permanentně ohrožena, jejich nepřátelé nechtějí jim jenom ublížit, chtějí je vyhladit a jistě reagují citlivě, když dosavadní spojenec začne cukat. Prezident Zeman jistě prezidentu Herzogovi vysvětlí, že nejde o postoj Česka, postoj vlády, o postoj veřejnosti. To jenom levičáci jsou tradičně antisemitští a jako figura Lipavský reprezentuje stranu, která legračně projela volby a má v parlamentu čtyři křesla. Izrael přežil horší rány, než nechutnou otočku jednoho ministra nepatrné strany. Nicméně ty Lipavského klukovské výmluvy na EU připomínají, jaké nebezpečí je ve federalistických snech politiků, kteří na jedné straně nesmyslnými direktivami oslabují hospodářský výkon Evropy a na druhé straně sní o jednotném superstátu. Jaká by byla politika „federální Evropy“ vůči Izraeli? A jaká vůči Rusku? Pozitivní odpověď těžko najdeme, momentálně vládnoucí politické síly tradičního Západu. mají jedinou metodu vůči agresorům: podvolení.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Kudy jít?

Někdy to nedělám pejskům snadné. Jako dneska. Dodělávám U vrbiček zvoničku (už má zvoneček, děti zvoní, ale přidělávám stříšku). Zajel jsem tedy ke zvoničce autem – mám v něm nářadí a hlavně štafličky. No a že půjdu nejdřív s pejsky na okruh, proběhnou se a pak sebou plácnou do stínu a já půjdu mordovat zvoničku.

No jo, ale on ten okruh má taky odbočku, kudy obvykle chodíme domů, odbočku do álejky skrz pole až k nám do Šmlouva, druhá ulice vlevo! Dojdeme tedy k odbočce, Nora zastaví a ptá se, kudy dál, to dělá vždycky na odbočce, ale Gari už letí do álejky a že domů.

Zavolám ji a plísním: to si nemůžeš zapamatovat, trdlo, že jsme přijeli autem a máme ho v blátě U vrbiček?

Nemůžu. Jsem pejsek.

Čtěte neff.cz.