Marvanová upozorňovala, Rakušan neřešil
Petr Hlubuček vypíchal pražskou radní a známou političku Hanu Kordovou Marvanovou z vazby na STAN a ta se teď svěřila médiím, že na Hlubučkovy praktiky upozornila šéfa STAN Víta Rakušana už začátkem roku, dokonce písemně. Pokud se dopis dostane na veřejnost a nebude to znamenat Rakušanovo politickou smrt, znamená to, že je Rakušan nesmrtelný. Politicky.

Veřejné vystoupení Marvanové, nejdříve na seznamzprávy.cz a poté v televizi dotvrzuje, že o korupčních praktikách na magistrátu a možná i jinde věděly špičky STAN? kromě Petra Gazdíka teď zřejmě i Vír Rakušan. Z toho se Rakušan už těžko vykroutí a bude záležet na reakci ostatních koaličních partnerů. Zatím Rakušana držel Fiala, jak se zachová v pondělí? Piráti už začali hrát notu na píseň o opozici v rámci vlády. Lidovci též nastoupili na cestu disentu. Se STAN ideové konflikty nemají, jelikož STAN žádnou ideologii nemá, ale dá se předpokládat vlnu lidového hněvu a na ní by se mohli povozit. Pekarová Adamová drží prapor mravnosti, udrží ho i nadále?

Přitom prakticky vzato, případ ukazuje na obecné problémy nejenom STAN. Dojela na to i svého času ODS, pohřbená kmotry, a o totéž jde teď ve STAN. Marvanová se zmiňuje, že vedení STAN bralo svoji pražskou organizaci jako stát ve státě. To je dáno stanovami a vnitrostranickou demokracií. Jakmile je daná organizace dobře soudržná, například provázaná oficiózními praktikami, ústředí s tím nemůže nic dělat. Katolická církev měla své dříve Svaté oficium, nyní Kongregaci pro nauku víry, bolševici výbory stranické kontroly. Nic takového do demokratické strany nepatří, tam se počítá se slušností vedoucích funkcionářů. A pak to dopadá jako to dopadá. Na demokracii ale nežehrejme, jde hlavně o tu slušnost a té se zřejmě ve STAN dostává méně než jinde.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Kariatidy

Spojit dvě užitečnosti do jedné, to je ideál, takže pojďme do toho. Nastal večer, už je skoro tma, je třeba myslet na spánek. Brzy pejskům zavelím „vyčurat a spát“ a přesunu se do pracovny. Jenže bych mohl ještě vynést plasty do tříděného odpadu a to je dobrých tři sta metrů na počítači kroků v iPhonu, chybí mi k dosažení desetikilometrové mety.

Popadnu kýbl s plastem, zavelím „jdeme čurat“ a vyrážím. Pejskové též. Otevřu branku, Vyjdu ven. Pejskové též. Jdu s kýblem směrem ke kontejneru.
A ty bestie? Zůstanou u branky a čekají jako ozdobné sochy, jako kariatidy, které nic nenesou, čumí a nechají mě jít samotného.
Co s tím? Na to je jednoduchá odpověď: nic.

Čtěte neff.cz.