Slavnostní úvaha pod psa
V neděli oslavujeme výročí konce války za situace, kdy vypukla válka nová. Oslava se projevuje tím, že je zavříno tam kde je normálně otevříno, takže ten co chtěl něco koupit, protože má v neděli čas, nemůže a musí to nechat na jindy nebo se na to vybodnout, což je národohospodářská škoda. To je jen taková malá absurdička dnešní doby. Se zvědavostí smíšenou s úzkostí čekáme, co nám ruský diktátor Putin nadělí. Informace nemáme, fantazie má prostor, za fenomenální variantu považuji čísi nápad, že Putin nechá na výstrahu po internetu přenášet výbuch atomové bomby někde v Arktidě.

Je to tak strašná hovadina, že by se to mohlo uskutečnit.

Do toho mě zaujala zpráva, že někde v jižní Africe objevili variantu covidu, který má vlastnosti blabla a další četné jiné.

Info zapadá do mé spekulace, co by se stalo, kdyby se vyskytlo zase něco takového jako je (byl – bude) covid. Zopakovaly by státy světa cvičení typu všichni do krytů, anebo by vyhlásili chraň se kdo můžeš? Netroufám si tipovat, jak by taková volba dopadla. Jenom konstatuji, že je momentálně covid absolutně mimo zájem, třebaže podle statistik momentálně je desetkrát víc onemocnění než v roce 2020 v dubnu, kdy byl strach největší.

Asi by bylo dobré svátek na oslavu konce války  zrušit, když to vypadá na to, že jsme na prahu světové války třetí. Leda že by se zrušily války, ale na to to opravdu nevypadá.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Vymňouknutí

Nebudu psát Odcházení po vzoru Václava Havla. Vymňouknutí je ten správný titul pro dnešní absurdní drama. Nastalo za slunného rána. Ljuba odjela do práce, je pořád zarýmovaná a tak spím s pejsky v pracovně – a deku jsem dal větrat na balkon. Poté jsem se odebral s pejsky na obvyklý okruh.

V bodu obratu, tedy na nejvzdálenějším místě, se spustil déšť a provázel nás až k rohu naší ulice. Poté ustal a vysvitlo sluníčko a smálo se mi po zbytek dne.

Deka nebyla celá mokrá, on ten balkón má převis, ale ze čtvrtiny by se dala ždímat. Vymyslel jsem chytrost. Natáhl jsem do chodby olejový radiátor, přes něj položil dřevěnou mřížku, kterou používáme, aby psi neutíkali z patra do přízemku, na to položil deku, vše vyfotil a poslal příteli Jiřímu Knéblovi.
Vzápětí se Jiří telefonicky ozval. Měl z mého neštěstí upřímnou radost, ale protože je přítel, hned nabídl pomoc: prej abych to naložil do auta a dovezl k němu a že strčí deku do sušičky.

Jéžiš! Dyť my máme taky sušičku! Zrušil jsem chytrost, deku nacpal do sušičky a za hodinu byla použitelná. Teď ještě něco udělat, aby se o tom nedozvěděla žena, to by bylo řečí! Hlavně to nenapsat do Hyeny, někdo by mě prásknul. To bych to vymňouk!

Čtěte neff.cz.