Finlandizace číslo dvě
Dneškem vstupuje rusko-ukrajinská válka do druhého týdne. Boje pokračují s maximální urputností, souběžně jsou náznaky snad o jakési narovnání. Od prvního kola rozhovorů nikdo nic nečekal a stejné je to s kolem druhým. Vladimír Putin někde naznačil, že trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální. K tomu lze poznamenat, že původně popíral právo na existenci Ukrajiny jako samostatného státu a pokládá ji za Malorusko, za uměle odtrženou součást Ruské říše. Budiž. Pokud jde o neutralitu, i k tomu možno podotknout, že Ukrajina neutrální byla v tom smyslu, že nepatřila k žádnému vojenskému uskupení. Stejně absurdní jsou i jeho požadavky, aby Ukrajina nebyla jadernou mocností – pravda je taková, že byla dědičkou části jaderného arzenálu SSSR, že se svýých zbraní zřekla v roce 1994 na základě záruk své nezávislosti, stvrzených i Ruskem podpisem Budapešťského memoranda. Což posléze Rusko porušilo anexí Krymu a východní části země a nově tedy agresí z minulého týdne, která trvá.

Situace poněkud připomíná takzvanou Zimní válku s Finskem. Zahájil ji Stalin v listopadu 1939, Finové se bránili neméně urputně , jako to teď dělají Ukrajinci. Přišli pak o část území, nikoli o samostatnost a udrželi si ji i po roce 1945, třebaže formálně a bez velkého efektu stáli na straně Hitlera. Poté byli – a dodnes jsou – neutrální. Sověti zasahovali do jejich politického života, v podstatě je ale nechali žít podle svého a z Finska se stala prosperující, po všech stránkách vyspělá země ve které se skvěle žije (a je radost tam dělat velvyslance).

Jak to dopadne s urputně se bránící Ukrajinou? Středeční zprávy se zmiňují o tom, že je snad v Bělorusku uchystán sesazený prezident Viktor Janukovyč, aby stanul v čele loutkové vlády. Dnes si asi nikdo netroufne něco označit za nemožné, nicméně v minulosti Sověti znovu nenastolovali padlé veličiny: do čela normalizace v Československu taky nevrátili Novotného a normalizátorem se stal Husák, někdejší týraný politický vězeň. Soudě podle dosavadního vývoje není pravděpodobné, že se režim napadené Ukrajiny zhroutí. Podle diplomata a bezpečnostního analytika Tomáše Pojara je pravděpodobné, že vznikne něco jako východní a západní Ukrajina. Východní bude připojena k Rusku a Putin to prohlásí za své vítězství, západní část zůstane svobodná – a neutrální. Dvě zásadní otázky: jak bude velká a do jaké míry ji bude Moskva ovlivňovat, jako ovlivňovala Finsko. Tehdy se neoficiálně odhadovalo, že Moskva mluví do obsazování exekutivy až po úroveň ministrů a jejich náměstků. Rozhodně by ale vzniklo něco jako nová železná opona se všemi důsledky. Kdo z Ukrajinců by asi chtěl zůstat ve východní části? I když sankce pominou, Rusko může za prosperitu zapomenout, kdo tam bude chtít investovat a obchodovat? Zato západní Ukrajina by mohla projít rekonstrukcí – ovšem za předpokladu, že se podaří zkrotit korupci, která doposud výraznějšímu rozvoji bránila. Toto jsou úvahy zjevně předčasné, ale mohou přijít na pořad dne dřív, než bychom se nadáli. Jestli v tomto příběhu o něco není nouze, tak to jsou překvapení – a ne všechna musí nutně být špatná.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Neštěkej, štěkám na ni

Nora má zlozvyk, jako je mám já a vy jistě taky. Když se jde na procházku, štěká. Vysokým hlasem. Ječí. Sere mě. Řvu na ni, aby neječela. Žena ječí na mě, že nechávám psa ječet. Ona když s ním jde, taky ječí.

Dnes mě napadlo jí dát při východu z baráku ňamku. Schramstla ji, přemýšlela, vyšla na ulici, mlaskala a pak běžela dál.
Neječela.
Vynález jako žárovka. Některé vynálezy trvají deset let než dozrají.

Čtěte neff.cz.