Sankce nesankce
Nikdo příčetný si nemůže myslet, že čerstvě vyhlášené sankce přimějí Putina, aby se stáhl z okupovaných území Ukrajiny. Jeho další postup záleží na libovůli. Program nastínil jasně, naposledy v pondělí: Ukrajina je umělý produkt vymyšlený Vladimírem Leninem bez legitimního nároku na existenci. Co na tom, že i oficiálně existuje sto let – s různými peripetiemi a změnou území. Který evropský stát ale nezažil v turbulentním dvacátém století krkolomné peripetie, ten náš zažil patero státních zřízení. Neznamená to, že sankce nemají smysl. Je to zásadní výraz nesouhlasu s politikou, která neblaze rezonuje s tím, co známe ze třicátých a čtyřicátých let. U sankcí to nesmí zůstat. Je třeba udělat nikoli krok za Putinem, nýbrž krok před Putinem. Další na ráně jsou logicky pobaltské republiky. Tyto členské státy NATO je třeba vojensky posílit účinnými obrannými systémy, zejména protitankovými a protiletadlovými. Jenom vidina ohnivého pekla Putina od agrese do Pobaltí odradí. Pokud to neuděláme, není nám pomoci. Dovolím si zopakovat, co jsem tu napsal před čtyřmi lety při příležitosti nástupu generála Opaty do funkce náčelníka generálního štábu, neměnil bych dnes ani řádek. Vyjímám:

Rusko je obr velikostí, mrzák ekonomickým výkonem, neschopný nabídnout cokoli kromě surovin a zbraní. Všechny jeho pokusy, od dob Petra I., stát se součástí evropské rodiny jako rovný s rovným, ztroskotaly. Rusko se dobrovolně uzavírá do izolace a svoji bezpečnost se snaží zajistit ovládnutím blízkého okolí. Paradoxně – povedlo se mu to na Ukrajině. Tato země svými parametry srovnávaná s Francií je ochromená, rozvrácená a nějaký vstup do EU a do NATO je pro ni nedosažitelný sen. Což je přesně to, oč Rusku jde.

Další oblast v hledáčku je Pobaltí. Proto je tak důležité posilovat přítomnost NATO v této oblasti. Stačilo by málo, stačilo by vyvolat dojem, že EU je vůči Pobaltí vlažná a NATO lhostejné, a už by se tam začaly dít věci.

Naše země v bezprostředním ohrožení není. Nicméně tlak ze strany Ruska je zjevný. Na Hradě sedí očividný nastrčenec, poslušná převodová páka. Jeho televizní vystoupení lze v jedné krajnosti chápat jako naprostou nezodpovědnost, diskvalifikující pro výkon funkce hlavy státu, v druhé jako čistou vlastizradu.  Rusové sázejí na hybridní válku, zvláště pak na propagandistické působení. 

Míněno televizní vystoupení před čtyřmi lety,nikoli to poslední skrze Ovčáčka komunikované, z něhož vyplývá že „za to můžou všichni“.
Co dál?
Obranu Pobaltí musí posílit celé NATO společně. My se musíme připravit na propagandistickou válku. S velkou nedůvěrou je třeba čekat vystoupení Miloše Zemana na chystaném zasedání NATO, jehož se zúčastní on line. Naplňuje se zde to, před čím jsem opakovaně varoval, že antivax hnutí se stane nosičem dalších antagonismů. Stačí se podívat na facebook organizace Chcípl pes a uvidíme, odkud vítr vane. Selanka končí, ohrožení roste, je to jako ve třicátých létech. Jestli i tentokrát naletíme, nebude to náhoda a bude jasné, že si ten osud zasloužíme.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Pila není pohyb

Odpoledne jsem se pokusil udělat spolu s pejsky něco užitečného. Vichřice v našem lese polámala mnoho stromů, dvojice vzrostlých smrků zavalila cestu, kudy denně chodíme. Naložil jsem Gari, Noru a akumulátorovou motorovku a zajel k postiženému místu.

Pejskové motorovku znají, byli dokonce u toho, když jsem se loni fiknul do levé ruky (fiknul, ale neufiknul, chvála bohu). Nebojí se. Ale nebaví je, jak se ukázalo. Nabádal jsem, aby kolem pobíhali a čmuchali, zatímco budu klestit průsek. Kdepak, sedli a koukali. Musí se chodit. Řezání nic není.

Tak nic. Půjdeme zítra. Však jsme si proklestili cestu.

Čtěte neff.cz.