Hra s ohněm
Zklamán byl ten, kdo čekal, že na odpolední tiskové konferenci vystoupí Petr Fiala s jediným rozumným sdělením, které mohl nabídnout, že totiž jasně a přesvědčivě vysvětlí, proč je nezbytně nutné schválit ve zkráceném řízení pandemický zákon. To se nestalo, dočkali jsme se ohrané litanie o tom, že zákon je potřeba, co kdyby se někdy v budoucnu pandemie vrátila. Takové vysvětlení je hrubě nedostatečné. Někdo někde tvrdil, že bez nového pandemického zákona nebude možno vydávat certifikáty. Ani to není přesvědčivé. Zřejmě jde o nějaký byrokratický bordel, který není třeba řešit zákonodárným sborem. Ten naopak je zcela paralyzován, protože extremista Okamura využil příležitosti k tomu, aby zablokoval to, co lidé jeho typu nenávidí nejvíc, totiž parlament. Vždyť Okamura nabízí alternativní řešení, má ho dokonce v názvu, přímou demokracii, jakých už bylo hodně, v sovětském Rusku (všechna moc sovětům) i Mussoliniho Itálii (moc náleží profesním sdružením). S jak nebezpečným ohněm si Fiala zahrává je vidět i z toho, že policie musela poskytnout ochranu poslancům hlasujícím pro pandemický zhákon. To už je teror ,a stát toleruje původce, začal to Landa, nátlaková skupina Pes to stupňuje a kde je hranice, aby došlo i na ty šibenice, které už před parlamentem stojí?

Čím dřív ten nesmysl skončí, tím líp. Radikalizuje lidi, kteří by za normálních poměrů řídili svět u piva. Je to otázka času, kdy se z antivax hnutí stane jádro pro násilnou ventilaci nespokojenosti… se vším, s drahotou zejména. Ubohé pokusy zalíbit se zvednutím důchodů věci nepomohou.

Jen jedno pomůže: když se Fiala podívá z okna aby se přesvědčil, co se venku děje. Zatím to zřejmě nedělá a řítí se pozoruhodnou rychlosti k tomu stavu politické existence, jemuž se v naší zemi říká kůl v plotě.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Že by stáří?

Trochu jsme to dneska natáhli. Ráno jsme už při zpáteční cestě potkali pana souseda s pejskem Cífou, takže jsme to otočili a dali jednu přídavnou rundu. Po obědě jsem musel jet autem (Ljuba měla svátek, jel jsem pro kytky) a při té příležitosti jsem pejsky vzal na okružní cestu kolem Zvolské homole. Pak kolem páté odpolední vyzývám:
Jdeme ven!
Obvykle nastává nadšení a úprk ke dveřím. A tentokrát… Ven? Zase?
Vždycky je něco poprvé...

Čtěte neff.cz.