Nejoriginálnější zahájení zimních OH
Znalci sportovní historie mě možná opraví, opravdu jsem výrazný nesledovatel sportu, nicméně sportu nelze úplně uniknout. Zkrátka, nepamatuju, že by v den zahájení olympiády, letní nebo zimní ,uzavřela pořádající země politický pakt s partnerem s vojenským podtextem, který očividně shromažďuje armádu na hranicích suverénního státu. To je tedy ještě originálnější fór, než předvedli Angličané, když nechali na stadion jako by seskočit padákem svoji královnu v doprovodu Jamese Bonda.
Úmluvu uzavřeli prezidenti Si za Čínu a Putin za Rusko a je otevřeně namířena proti svobodnému světu a jeho obranné organizaci NATO. Důvod je zřejmý. Západní svět je zmítán duchovní krizí, v čele USA je slaboch se znaky slabomyslnosti, Anglii vede rozháraný intelektuál, Německo se rozkoukává a Francie jde do voleb. Diktátoři, když se dostanou tam, kde si myslí, že je vrchol, vždycky musí nutně nahlížet demokratickou část světa s posměchem a mají k tomu – jako dnes – mnoho důvodů.
Vtip je v tom, že když padne diktátor, nastane rozvrat, psí rvačka pretendentů na nástupnictví. Jelikož v čele diktatury musí stanout člověk s vlastnostmi neskrupulózního predátora, musí tyto vlastnosti prokázat nikoli ve žvástech, nýbrž v praxi, obvykle na popravištích. Na USA je dnes žalostný pohled, ale mechanismy změny zůstaly nedotčeny (ne že by tu nebyla snaha, viz korespondenční volby vybízející a umožňující podvod).
Tato úvaha je pro mě zdroj optimismu i v této době, kdy se předáci darebáckých států jenom nesmějí: oni se chechtají a dovolují si to, co Si s Putinem v Pekingu.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Psí život ve psím počasí
Dneska tu budu nadávat. Ne na pejsky, ty jsou hodný, enem že si Nora líže tu tlapku takže musí občas mít kornout na krku, když ji zrovna nemám v dohledu (detail: když ji nesu po schodech, dávám si kornout na hlavu, abych pro něj nemusel podruhý; vypadám jako blbec, ale funguje to). Nadávat budu na psí počasí a psí život.
Bylo to tak. Vypravil jsem se na obec zaplatit odvoz popelnic. Na kole, přece nepojedu na obec autem. Ve psím počasí. Dojel jsem na obec, je to na opačném konci Zvole a my sice nejsme New York, ale taky ne samota u lesa. Tam jsem zjistil, že jsem si nevzal šrajtofli s prachama, placení mobilem člověka demoralizuje, už ani nepamatuju, kdy jsem platil cash. Vracel jsem se tedy domů pro peníze a u hřbitova mi spadl řetěz. Je to banalita zdánlivá, když je řetěz zakrytovaný a nemáte verkcajk a prší. Pak jsem si uvědomil, že vlastně ten hřbitov je nejdál od našeho baráku z celé Zvole, i z toho obecního úřadu je to blíž, z krámu je to blíž, prakticky odevšad je to blíž!
Řval jsem? Jo. Řval. Ještě že u toho nebyli pejskové. Mysleli by, že to zavinili a báli by se.
Čtěte
neff.cz.