ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Projekt s mnoha "by"
Přes víkend pokračovaly přestřelky mezi dvěma křídly ODS, jednoho vládního, prezentovaného Topolánkem, a druhého fundamentalistického, prezentovaného jmény Klaus a Bém. Paralely se Sarajevským atentátem jsou klamné. Tehdy šlo o vnitrostranický puč, v němž se využilo nepřítomnosti hlavního protivníka pučistů Klause. Tato trapnost osudově ovlivnila další politický vývoj strany pučistů, ta se časem rozplynula v bezvýznamnosti.

Teď je to zcela jiné. Především nejde o žádný puč, naopak - o otevřený a tudíž čestný a občanovi a voliči čitelný boj. A že se uvnitř ODS vytvoří proud hlásající návrat k ideovým kořenům? To se dalo čekat po dvou letech nucené vládní koexistence se zelenými a lidovci.

Teď jde o to, co bude následovat, jestliže Klaus a jeho prodloužená ruka Bém to na kongresu prohrají. Čestné a průzračné by bylo opravdu založení nové konzervativní strany. To by byl skutečně odvážný krok. Klaus už mnohokrát ve své politické minulosti odvahu osvědčil. K úspěchu však odvaha nestačí. V Evropě má jako spojence jednoho pána v Irsku a na naší scéně ho podporuje himalájský horolezec Bém. Až dosud se vezl na surfové vlně úspěchu z devadesátých let, kdy vsadil na konzervativní hodnoty, na standardní politický systém, na tržní hospodářství. Ta ho donesla až do druhého funkčního období na Hradě. A co dál?

Pro naši politiku by bylo dobré, kdyby se mu projekt podařil a skutečně čistá konzervativní strana vznikla. Mohla by být oporou a pobídkou pro dnes už v podstatě středovou ODS, s níž by logicky spolupracovala. Pokud by se ten koncept osvědčil, taková koalice by byla jistě prospěšnější a logičtější, než koalice s hejnem blech zvaném Zelení a s lidovci, těmito potížnými přívažky vlád různých barev spektra.

Bohužel, těch by je v této úvaze tolik, že pochybuji, že se ten projekt uskuteční.

JAK ŽIVOT JDE: To jsem to zase vymňouk...
Včera jsme se vypravili do města nna oběd - měl jsem svátek. Chodíme občas do Domyna na Novodvorské, je tam klid a dobře tam vaří,zkrátka, máme to tam rádi. Usadili jsme se, Ljuba, Anna Marie a já, objednali si a lebedili jsme si, že jsme Iris nechali doma: v Domynu mají na zemi dlažbu a ta Irisku studí.
No jo, jenže ledva jsme si objednali, volal hodný pan soused, že nám troubí alarm.
Položte mrtvé netopýry na moji hlavu, volám s medvědem Balú... Odcházel jsem poslední, bezmyšlenkovitě jsem vyťukal bezpečnostní kód alarmu a nepomyslel na to, že je pes uvnitř.
Takže hodný pan soused použil rezervní klíče, které u něho máme schované, vytáhl rozklepanou Iris z kvílejícího domu, zrušil kvílení, odvedl pejska domů a Ljuba jela zpátky do Zvole pro psa - já nemohl, protože coby oslavenec jsem si dal aperitývek, malého ferneta.

Co k tomu dodat.
Ano, nemusíte hádat patnáctkrát. Slavnostní atmosféru zakryl jakýsi mráček...