ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Přípravka pro ministry
Já nic, to mluvčí, tak reaguje ministr dopravy Aleš Řebíček na kritiku jeho úřadu. Ten sdělil řidičům, že „od zítřka“ jsou povinni na vybraných úsecích silniční komunikační sítě jezdit na zimních pneumatikách. Mám ho snad vyhodit, ptá se Řebíček poté, kdy připustil, že mluvčí balamutil ještě tři dny před lhůtou veřejnost, že zimních gum nebude třeba.

Kdyby byla nějaká mateřská škola pro ministry, pan Řebíček by měl jít do přípravky. Nejde o to, zda v zimě jezdit na zimních gumách nebo nejezdit. Samozřejmě jezdit. Zimní pneumatiky výrazně zvyšují bezpečnost jízdy v zimním období, jakkoli je sporné, co je zimní období: kalendářní zima? Nebo teplota pod pět stupňů? Ta může být i v srpnu. Vybavíme policisty teploměrem?

To jsou samozřejmě nesmysly. O gumách a jejich použití v podstatě nemá smysl se dohadovat. Spor je o to, zdali je správné, že občan je spraven o povinnosti, která v sobě zahrnuje investici v řádu pěti až deseti tisíc, den před tím, než začne platit. A místo aby se omluvil, svádí vše na mluvčího. Takže druhá otázka: vyhodit nebo nevyhodit? Jistě vyhodit, teď jde o to, koho vlastně.

JAK ŽIVOT JDE: Jak snadné je být Podgerem!
Naše Dominika miluje Pata a Mata, bez ophledu na to, že o nich říká, že jsou blbci . Po zkušenostech s montování poličky (a po zkušenostech s montováním čehokoli v minulosti) jsem došel k úsudku, že státi se Patem a Matem či Podgerem je velmi snadné.

Primární příčina tkví v tom, že jakmile děláte něco poprvé, nemůžete to udělat dobře. Nebo jinak: dobře děláte jen to, co děláte furt. Přinejmenším máte šanci to dělat dobře, abych upřesnil. No a když to děláte poprvé, opíráte se o návod k použití a TEN zpravidla píší blbci.

Čímž se dostávám k meritu věci.

Máme v ložnici police z IKEA, přišroubované ke zdi. No, police jsou těžké, knihy na nich položené též, takže celé je to jaksi problematické. Onehdy jedna ta police se málem utrhla, vyrvaly se jí dva šrouby, naklonila se a knihy se z ní vysypaly do postele, naštěstí ve dne. V sobotu jsme se odhodlali police přimontovat zpět.

Usmysleli jsme si, že šrouby chemicky ukotvíme.
V naší sámošce jsem koupil chemické kotvidlo. V návodu jsem se dočetl, že jde o dvousložkovou věc: že mám na patronu našroubovat nástavec a pak tlačit obsah, až bude mít jednolitou barvu.
Takže našroubovali jsme nástavec, nejdřív z něho tekla vodička, pak takové bílé a mělo to jednolitou barvu. Narval jsem to bílé do prvních dvou děr, přiložil ke zdi konzoli, do toho bílého nacpal šrouby, ty nedržely - a to už Ljuba křičela, abych sebou hodil, jinak v nástavci ta věc ztuhne. Takže jsem konzoli vypodložil knihami, popadl polici, druhou konzoli, Ljuba vytlačila další část té hmoty - a ono to už nebylo bílé leč černé a já pochopil krutou pravdu, že teprve to černé je to dvousložkové a že to bílé je první složka, která nezatrvdne ani za deset let. No nic, když už jsem se dal na vojnu, musím bojovat, narval jsem to černé do zbylých dvou děr, jenže police nešla do kprvní konzole zasunout, takže jsem s tím zápasil, sundal polici, dal do konzole, ta první vypadla a mezitím to dvousložkové svinstvo v dírách zatuhlo.

No a vidíte: dokonalý Podger, či dokonalí Podgerové, Pat a Mat jako když vyšije!

Jak dopadlo pokračování příběhu o palmě
O Halloweenu jsem tu zveřejnil zápis absurdního dialogu a výzvu k pokračování. Rukavici zvedlo pět statečných a zde jsou výsledky jejich tvůrčího úsilí:

Autoři pokračování:
Filip Doležal
Petr Košíček
Markéta Ratajová
Petr Synek
Zora Šimůnková