Nejdřív Bursík, nyní Paroubek vyzývají Václava Klause, aby nevystupoval na konferenci pořádané OSN na téma "globální oteplování". Paroubek se bojí, že
Klausovy soukromé názory "budou vykládány jako oficiální postoj Česka" k této věci.
To je podivuhodné zjištění. Zdá se, že existuje něco jako oficiální názor Česka na globální oteplování a jeho příčiny. Paroubek by měl napsat ještě
jeden dopis nebo aspoň článek, aby veřejnosti vysvětlil, jak vznikl tento oficiální názor Česka. Zatím jsme slyšeli různé názory, laiků, jako je
prezident Klaus, který se podivuje, že odborné téma se stalo součástí politické hry a nesouhlasí s tím. Slyšeli jsme i názory klimatologů. Někteří si
myslí, že se klima mění, jiní si myslí, že s e nemění. Odtud tedy oficiální názor Česka, který je zřejmě Paroubkovi znám, jinak by tak varovný dopis
nepsal. Nikde ale zveřejněn nebyl. Takže znovu, jak vznikl?
Názor Česka by mohla vyjádřit podle ústavy vláda. Pak by mohla vydat usnesení k Darwinově teorii a k Velkému třesku a pro pořádek by mohla zaujmout
stanovisko k plochosti země. Precedens by tady byl, vždyť Lysenkovy teorie se taky staly oficiální pozicí jedné světové velmoci.
Oficiální názor Česka by mohl ustavit také parlament, pokud možno obě komory, to ovšem je sporné, jelikož ústava mlčí ve věci zaujímání stanovisek
sněmovnou k fyzikálním a jiným jevům. Mohla by vzniknout z iniciativy Lidového domu nějaká komise pro zkoumání přírodních zákonitostí a zaujímání
pozice.
Nakonec jedno doporučení panu Paroubkovi, než navrhne doplněk ústavy k zaujímání jednotného stanoviska k přírodním jevům. Měl by si páně Klausův
spisek aspoň letmo prolistovat. Při své bystrosti by poznal, že v něm toliko konstatuje, že téma klimatu je politicky zneužíváno. Klima se možná mění,
možná nemění, oborníci zajednou nejsou. Zato politické kampaně pana Gora a jeho následovníků jsou zmanipulované a prolhané a pan Paroubek se k nim zjevně
hlásí.
Ještě štěstí, že jen pitomce by mohlo napadnout, že jeho názor je "stanoviskem České republiky".
|
JAK ŽIVOT JDE: Podger parádníkem
Strýc Podger, postava z knih Jerome Klapka Jerome, je občas můj vzor, jak vědí pravidelní čtenáři. Takže včera jsem byl zase jednou Podger!
Vedl jsem seminář v Institutu digitální fotografie (IDIF). Do města jsem jel na
motorce, tedy v motorkářském oblečení a v motorkářských botách. Všechno jsem si připravil, všechny propriety, včetně civilních kalhot a civilních bot.
Dojel jsem do Idifu včas, zaparkoval motorku, otevřel její kufřík, vytáhl pytlík s proprietami a civilem a šel nahoru do druhého patra, kde sídlíme a kde
je i ateliér, ve kterém měl seminář probíhat. Odemkl jsem si, vstoupil a začal jsem se převlékat. Natáhl jsem si civilní kalhoty a z pytlíku jsem vytáhl i
civilní boty.
Každá byla jiná.
No vida, každá jiná. První myšlenka: on si toho nikdo nevšimne. Budu vyprávět tak zajímavě, že mi všichni budou viset na rtech. Navíc, při výkladu
promítám a v ateliéru je šero, takže boty, obě černé, stejně nikdo nerozezná.
Nicméně zvítězil rozum. Uvědomil jsem si, že většina posluchačů jsou ženy a napadlo ně tedy, že by si ženská nevšimla, že mám každou botu
jinou, to by musela být slepá na jedno oko a na druhé nevidět! Což ženské nebývají, zvláště když jde o takové věci, jako jsou boty.
Takže se stalo, že jsem si ty jarní mokasíny koupil už teď na podzim.
s