ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Náš poslanec za naše peníze
Teď už je trochu pozdě plakat ne nad rozlitým mlékem, ale nad penězi rozházenými na poslanecké pomníčky. Protestovat jsme měli v předvolebních dobách, kdy se kandidáti předháněli. V jaké že disciplíně? Předháněli se ve sportu vpravdě ušlechtilém: kdo urve víc z peněz daňových poplatníků a urvaný „kus medvěda“ předhodí k snídani svým voličům.

Je to začarovaný kruh. Poslanecké pomníčky, někdy tak absurdní, jako je nákup informačních technologií pro golfovou federaci, to je samozřejmě uplácení voličů a čistočistý populismus. Jenže, bohužel právě takovým populismem jsou „upřímné pokusy“ zakázat takové počínání. Zakázat to samozřejmě nelze a tak jsme se mohli potěšit kupříkladu podívanou na Petru Buzkovou, která slibovala – pár měsíců před tím, než praštila s politikou – že se zasadí o zmrazení jízdného. Která že chytrá hlava by vymyslela zákon proti nesmyslným slibům? To taková dostavba spartanského stadiónu z veřejných peněz, to je jiné kafe! Možná, že by pomohlo jiné zveřejnění jmen těchto korupčně laděných poslanců, ne na webu parlamentu, ale třeba v Blesku. Ale pochybuji, že by to pomohlo. Spíš něco jako zákon proti tomuto druhu podplácení? Zelení něco takového navrhují, ale i ti mohou být v podezření, že tennávrh nemyslí vážně, ale zase s populistických důvodů. Ano, je to začarovaný kruh.

Co je ale na tom všem nejsmutnější, kromě toho, že tomu zabránit nelze: že si občan (právem) pomyslí o volených zástupcích jen to nejhorší a bohužel nabude velmi ošklivé mínění o zastupitelské demokracii. Která je skvělá ve svém principu, ovšem v praxi vnímáme hlavně ty její horší stránky. Pokud nebydlíme na Kunštátsku a „náš poslanec“ nám za peníze daňových poplatníků neprořezal lípy a kaštany.

Kauza vražd v nemocnici
Že to ale trvalo! Normální mysl napadlo hned, jak je možné, že to policajtům trvalo dva měsíce, než sebrali člověka, jehož jméno mohli mít na talíři první den, kdy dostali na stůl trestní oznámení. Třebaže formálně bylo na "neznámého pachatele", kdyby ti policajti zvedli prdel ze židle a šli se zeptat, měli by to jméno okamžitě k disposici. Takže, chvála bou, ministr vnitra nařídil prověřit postup policistů v kauze vražd v nemocnici,.
A teď otázka pro chytré hlavičky. Jak to, že mu to trvalo týden, než na ten nápad přišel? Je to skutečně kompetentní člověk na svém místě? Neměl by právě on podat demisi?
Odpověď: nemohl, protože je celá vláda v demisi.
Stát, ve kterém se toto děje, se jmenuje Česká republika.

JAK ŽIVOT JDE: Kdy jindy, než...
Kdy jindy píchnete pneumatiku, než... když prší? Takže včera večer jsem se vrátil k autu, parkuju na okraji Prahy a dojíždím metrem. Nasednu, jedu kousek, a říkám si, to je nějaký divný! A bylo divný, levá zadní pneumatika prázdná. Naštěstí bylo kousek od toho místa prázdné parkoviště. Zajel jsem na ně, abych mohl v klidu a pohodě kolo vyměnit.
Samozřejmě pršelo, sice drobně, zato vytrvale. Což ale nebyl ten hlavní problém.
Mám na aute litá kola, připevněná čtyřmi maticemi. Tři jsou klasické, čtvrtá bezpečnostní. Ta bezpečnostní je krátká, kulatá se zářezy. Na ně se musí nasadit taková převlečná potvora a pak teprve jde odmontovat. Věděl jsem,kde převlečnou potvoru mám a dokonce jsem ji našel, kupodivu bez dlouhého hledání.
Jenže tahle bezpečnostní matka je chráněná plechovou čepičkou. Jak se hýml ta čepička sundá?
Hmoždil jsem se s tím, marně. Pak jsem si vzpomněl, že existují bombičky s tlakovým vzduchem. P"jdu k pumpě,koupím bombičku a kolo nafouknu dojedu do Zvole.
U pumpy tuhle bombu zrovna doprodali. Zastavil jsem taxíka a jel k jiné pumpě. Neměli, U další ani nikdy o ničem takovém neslyšeli. Vzbudil jsem svým, zoufalstvím zájem hodného pana taxikáře. Zajel se mnou na parkoviště, že se pokusí. Hmoždil se, marně.
Načež se ukázalo, že za rohem je taxikářský autoservis, otevřený i v noci!
Takže nakonec všechno dobře dopadlo. Teď je ráno, jedu zase do Prahy, nechám auto na kraji města... A pak, při návratu, zajedu do Ohrobce do pneuservisu.
A tentokrát fakt budu koukat panu pneumatikárníkovi do ruky, jak se ta zatracená čepička sundavá! A do auta si dám pláštěnku. A...
A už nikdy nepíchnu.