Semlelo se toho o víkendu mnoho, ale dva bizáry vyvolaly přece jen největší pozornost. Na Primě u Tománkové se rozpovídal Andrej Babiš o pohádce Císařovy nové šaty a vyčetl prezidentovi Pavlovi komunistickou minulost a že tedy nemá co Martě Kubišové dávat vyznamenání. Je to hodné pozornosti právě pro Babišův postoj „komunista Pavel dal nám disidentům morální facku". Je to šílené, ale co je to platné: Babišův blábol se cituje, Babišův blábol se rozebírá, kdežto o prezidenta Pavla projevu lze konstatovat jen to, že byl sáhodlouhý, nudný a prezident koktal. Ano, je to nechutná doba, kdy je v popředí forma a obsah jde stranou. Zajímavějšího bizáru jsme se dočkali od ministryně obrany Jany Černochové. Evidentně v hnutí mysli navrhla vystoupení z OSN, pod vlivem šílené antisemitské rezoluce, kterou podpořilo 120 států včetně Francie, další naši partneři v EU se převážně zdrželi a proti bylo jen čtrnáct států, kromě nás Chorvatsko, Fiji, Guatemala, Izrael, Maďarsko, Mashallovy ostrovy, Mikronézie, Nauru, Papua, Paraguay, Tonga,Rakousko a Spojené státy. O některých hlasováních mám pochyby, že delegáti našli správný knoflík. Rezoluce je naprosto chcimírovská bez nejmenšího ohledu na bestiální teroristický útok ze strany Gazy, která nese všechny rysy zborceného útvaru ovládaného zločinci. Ti by měli být vyhnáni a naloženo s nimi po právu, místo toho je podpořilo 120 států, 45 se zbaběle ulilo – včetně kdysi hrdé Anglie, v jejímž hlavním městě se konají na podporu teroristů statisícové demonstrace. Postoj Jany Černochové se tedy dá lidsky pochopit. Už dlouho se diskutuje o nutnosti „reformovat" OSN. Je to bídná pseudoorganizace zralá na zrušení a poslední nestoudná rezoluce skepsi vůči OSN podporuje. Jana Černochová bude teď vystavena palbě hnojometů ze všech stran, od levice která miluje teroristy až po rusofily, kteří Černochovou nenávidí kvůli úsilí zapojit nás efektivně do konceptu kolektivní obrany Evropy. Jednu ministryni obrany jsme málem zavřeli, druhou poslali do bídného vyhnanství v Tokiu, tak ať Černochová dopadne lépe. Go, Jana, go! Jdeme takhle po pěšině, ona je to docela široká cesta, autem se dá projet. Je neděle vpodvečer, spoustulidí potkáváme, převážně s pejsky. Načež potkám pána, už jsme se viděli, taky tudy chodil s pejskem. Teď byl sám. A hned na mě udeřil, že vodím lidi za nos. On mě tedy nenapadl tak, jak tvrdím v titulku, neřkel mi, že jsem lhář – ony ty titulky často lžou, aby lidi četli. Ale šel po mně, že jako píšu na Hyeně o Noře, jakej že je chromajzl a ona běhá jak šmetrlink! No jo, milej pane… Běhá jak šmetrlink po rovině, ale do schodů a ze schodů ji musíme nosi, do schodů se svejma zádama nemůže… Hlavně že běhá. A s těma schodama? Nikdo nejsme dokonalý. |