Pokud jde o Zemana, jistě by mu bylo nepříjemné asistovat při dekoraci lidí, kteří metál od Zemana převzít odmítli. Ví se, že obdařeni budou zpěvák Vladimír Mišík a zpěvačka Ida Kelarová, o nich se ví, že jsou navrženi a souhlasili. Zeman by musel sledovat dekorování Petra Pitharta, ten mu odmítl už nominaci, a Zdena Mašínová taky Zemanovi nepřišla, místo ní musela převzít Řád bílého lva in memoriam pro jejího otce Josefa Mašína ministryně Jana Černochová. Těch co odmítli od Zemana vyznamenání je hodně, více se o nich dozvíte zde. Takže znovu, pro Zemana by asi bylo proti mysli u obřadu být. Jeho výmluva typu „mám něco jiného" je pochopitelná. Na druhou stranu by se slušelo při oficialitách se oprostit od osobních sympatií a nesympatií, účast je součást ceremoniálu, exprezident je pořád prezident. Sluší se mu vzdávat mu úctu, ale i on by měl vzdávat úctu ceremoniálu, který ke státnosti jaksi patří. Bylo by to rytířské. Jenže rytířskost je opak chrapounství a chrapounstvím se vyznačovalo celé Zemanovo prezidentování, takže to, že nechal metalizaci na Hradě plavat, jaksi patří k jeho stylu. Včera jsem psí příhodu vynechal. Norinka měla nemilou příhodu. Jak už má chatrné tlapky, upadla na hladké dlažbě v předsíni a byla v tak velkém šoku, že jsme ji odvezli na veterinu. Vzpamatovala se už v autě, paní doktorka ji prohlédla, vzala jí krev, udělala sono, předepsala prášky. Ty prášky… Zabalit do sejra, ale ona dovede pilulku vypreparovat. Já postupuju tvrdě, naučil jsem se to ještě za dob Gordona, původního „neviditelného psa". Ano, sejra, vložit do tlamy a pak tu hubu sevřít, dokud to potvora nespolkne.
|