Laik žasne, odborník se diví
Je toho hodně k údivu až úžasu, spíš za hranicemi, u nás doma už se nelze divit absolutně ničemu. K polským volbám, dvě pozoruhodnosti. Když někde psali, že Poláci mají průhledné volební urny. Že by toto bylo možné? Průhledné urny nebyly u nás ani za bolševika! No a vida, objevily se fotky, jak volí sám Kaczynski a skutečně strká lístek bez obálky do plexisklové bedny. Tak tomu fakt nerozumím.

Druhá zajímavost polských voleb (s jednou pod – zajímavostí). Volby se uzavřely v neděli v 21 hodin a v půl desáté už jsme četli výsledek exit polls, bylo to Kacz. 37 (zaokrouhleně). Tusk 32, Třetí cesta 13, Levice 9 a Konfederace 6.

O 22 hodin později čtu, že sečteno bylo 90% okrsků s výsledky: 37 – 30 – 14 – 9 – 7. To je po čertech (jak říká profesor Martin Kovář) blízko odhadu exit polls! To je ta druhá zajímavost a půltou zajímavost vidím v tom, jak dlouho jim to sčítání trvá.

To ovšem není nic proti tomu, co nastane po volbách, až se bude sestavovat vláda. Kdo bude pověřen? Vítěz? Nebo ten, kdo snadněji sestaví většinu! Myslím, že k divení a žasnutí bude mnoho příležitostí.

Nepřeberný zdroj úžasu lze najít v Bruselu a tamních unijních orgánech. Podivné je rozhodnutí ztrojnásobil pomoc Gaze ovládané Unií otaxovanou teroristickou organizací. Proč zrovna ztrojnásobit? Proč ne jenom zdvojnásobit nebo dokonce zečtyřnásobit?

Poměrně racionálně se chová výkonná moc ve Francii. Zakázala demonstrace na podporu teroru a „radikalizované cizince" slibuje deportovat. Takový postup by byl v souladu s tím, co radí rozum. Pokud by vešel do praxe, byl by to důvod k úžasu tak silnému, že by šlo o zdraví.
Naštěstí to nehrozí, jak napovídají dosavadní zkušenosti.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Dnes ne o psech

Ráno jsem s pejsky na okruhu nebyl… proč? Protože jsem byl u paní doktory se objednat na pravidelnou prohlídku kvůli řidičáku a zdraví jako takovému, málo platné, jsem dědek dědkovatá. Na prohlídku teprve půjdu, na odběr krve jsem šel hned.

Není to nic příjemného, ale zase – nic moc mi to nedělá, žádné omdlévání a kašlu na doporučení zůstat 20 minut v čekárně a čekat, jestli to se mnou nesekne. V tom jsem jako Nora na veterině – jak je to jen možné, mažu pryč. Takže jsem si sedl, vyhrnul rukáv, paní krvová odběrová mi omotala paži škrtidlem. Koukal jsem jinam, nerad se dívám na jehlu ve vlastní žíle.

"Pil jste?" zeptala se mě přísně. Napadlo mě, jestli se nesmyslí, že jsem násoska a že jsem si před odběrem nedal frťana. Ale ona myslela pití jako pití, tedy vodu, a hned vysvětlila, že mám krev tak šíleně hustou, že mi ze žíly neteče. Dala mi kelímek a vylemtal jsem dvě dávky. Hned vzápětí, abych si vyhrnul druhou ruku. Bylo mi to divné. Vždycky jsem si myslel, že voda jde do žaludku a odtud přes ledviny a tam že je nějaká odbočka do krevního oběhu. Ale zřejmě existuje nějaká zkratka, šup rovnou do pravé ruky. Z té krev už tekla.

Doma jsem tu radostnou novinu sdělil pejskům. Bylo jim to fuk.