Souběžně šly dvě akce. V sobotu se na pražském Václavském náměstí sešli příznivci neparlamentní opozice: takto je to přesnější. Jakápak protivládní demonstrace, vždyť každé vystoupení opozice je protivládní už z povahy věci samé. Adjektivem „protivládní" zamlžujeme podstatu. Sešli se stoupenci určitého politického směru, který se distancuje i od Okamurova SPD. O víkendu se pan v Mošnově na letišti konaly dvoudenní Dny NATO. Na akci v Praze přišlo podle někoho deset, podle jiných až dvacet tisíc lidí. Na Dny NATO za dva dny 185 tisíc, v sobotu sto. Vede to ke zbrklému závěru, že jedni nad druhými vedou v poměru 1:10 respektive 1:18. To už je pěkná nakládačka. Podtrhuji slovo „zbrklý", protože si věru nemyslím, že příznivci NATO převažují nad odpůrci v tak zdrcujícím poměru. Na letiště v Mošnově jistě přišla spousta lidí se podívat na letadýlka a na bojové ukázky, přivedli děti, měli pohodu a nějaké NATO a my v něm jim může být ukradené. Na demonstraci v Praze bylo slyšet mnoho řečí (v přímém přenosu je přenášely Novinky i ČTK, co jsem stačil zaznamenat). Zaznamenal jsem i video Radka Bartoníčka, mnozí mu i vyčítají, že dává v plném rozsahu mluvit lidi blogera Vidláka, ten do Prahy přijel také. Podívejte se na to. Je až zajímavé, do jaké míry je Vidlákovo povídání totožné s kremelskou propagandou. Je tam absolutně všechno, nic nechybí, včetně fantasmagorické konstrukce, že by se Rusko zhroutilo, kdyby pustilo Ukrajinu: proč by se mělo zhroutit? Je to nesmysl, když se nezhroutilo dodnes, proč by se mělo zhroutit? To jenom Vidlák čte kremelské noty, těžko říct, za ze vzdoru a touze být disident anebo z jiného důvodu. Co z toho plyne? Deset ku jedné?? Papouškování kremelské propagandy na Václaváku? Závěr vidím jediné: držet principy parlamentní zastupitelské demokracie. On to Radek Bartoníček v tom videu Vidlákovi taky nabízí, v roce 2025 budou další volby. Máme je, nezpochybnitelně svobodné a kontrolovatelné. Držme si je. Nevylepšujme je. Žijeme v opravdu napjaté době, kdy jde o hodně. Svoje o tom vědí na Slovensku, tam čekají volby už brzy. Rok 2025 bude taky brzy. Po obědě přijel pan mistr vyměnit sprchu. Mimochodem, to se pejsků netýká: ukázalo se, že jde o jakousi pětikorunovou součástku (kdo ví, jestli pětikorunovou). Nejde nahradit, musí se vyhodit sprchová souprava a dát nová. Takový je dnešní svět – a řešíme papírová brčka a špunty na flašce, aby nešlo z flašky pít v zájmu jeho spásy a žvaníme o cirkulární ekonomice. Pan mistr přijel, šel jsem otevřít, Gari s Norou ho vítaly štěkáním. Staral se, jestli neutečou. Otevřel jsem přece vrátka. Ne, ani nebožtík Iriska, ani Gari s Norou neměly nejmenší sklony utíkat. Několikrát stalo, že jedna nebo druhá nebo třetí zůstaly za vrátky… i kdyby tam měly být do noci, neutekly. Holt, když je tam dobře, neutíká se. |