Babí léto vede k poklidnému pohledu, až na samém pomezí podřimování. Napůl sevřenými víčky pozorujeme postavy na politické scéně. Co se to tam děje? On každý každého žaluje. U nás jsme si na to zvykli, objektivní část tisku neopomínala po řadu let uvádět plný titul Andreje Babiše coby „trestně stíhaného". Už se zdálo, že soudní rozhodnutí ve věci udělá jasno, a tu máš, čerte, kropáč, Nejvyšší soud taškařici obnovil. Opět máme trestně stíhaného, tentokrát vůdce opozice. Takže, hlavní argument proti němu není v tom, že je to užvaněný ječený zmatkář bez koncepce, posedlý myšlenkou si od občanů koupit přízeň za státní peníze. Ne. On bude zase trestně stíhaný. Nemusíme propadat mindráku země střední velikosti. Také vůdce demokratického světa, Spojené státy, mají trestně stíhaného kandidáta na prezidentský úřad, a nově i prezidenta s trestně stíhaným synem. Přičemž každý už dlouho věděl o jeho kauzách, ale v médiích se manipulovalo, aby vše padlo pod stůl. Nepadlo. Takže do titánského souboje o vůdcovství v čele světové velmoci teď vstupují proti sobě dva starci se škraloupem na prdeli. Ono je ale těžké vstupovat do veřejného prostoru. V malém to zase vidíme u nás. Po skandálu kolem soudce Fremra, který se provinil účastí v procesu s pachateli demolice hrobů, nastala taková atmosféra, že se dalšímu kandidátu, Pavlu Simonovi, vyčítá provozování cvičení čchi-kung. Ano, dřív než na to někdo přijde (kdo by se o to ale zajímal?), přiznám, že též provozuji dechové cvičení čchi-kung. Můžete se také přidat. Je nás šest, scházíme se v tělocvičně školy ve Zvoli u Prahy každé úterý, pod vedením trenéra Tomáše Veselého. Soudce Simon mezi nás nechodí, jistě by byl vítán. Hodně se v souvislosti s čchi-kung probírá angažmá v ejakulaci, v tomto směru nemohu sloužit, s ohledem na svůj věk a své vychování. My v té tělocvičně fakt neejakulujeme. Jinak ale mi připadá, že se svět definitivně zbláznil. Až bude na všechno zákon a každý každého zažaluje, nastane zlatý věk. Po obědě přijel pan mistr vyměnit sprchu. Mimochodem, to se pejsků netýká: ukázalo se, že jde o jakousi pětikorunovou součástku (kdo ví, jestli pětikorunovou). Nejde nahradit, musí se vyhodit sprchová souprava a dát nová. Takový je dnešní svět – a řešíme papírová brčka a špunty na flašce, aby nešlo z flašky pít v zájmu jeho spásy a žvaníme o cirkulární ekonomice. Pan mistr přijel, šel jsem otevřít, Gari s Norou ho vítaly štěkáním. Staral se, jestli neutečou. Otevřel jsem přece vrátka. Ne, ani nebožtík Iriska, ani Gari s Norou neměly nejmenší sklony utíkat. Několikrát stalo, že jedna nebo druhá nebo třetí zůstaly za vrátky… i kdyby tam měly být do noci, neutekly. Holt, když je tam dobře, neutíká se. |