Znásilnění a pokus o vraždu, průnik dvou zločinů do jednoho. Patří do té kategorie zločinů, které krajním způsobem trestaly už i společnosti na samém úsvitu civilizace – já tam nebyl, ale usuzuji tak z toho, že jsou k tomu do krajnosti přísné všechny společnosti a kultury současné i ty minulé, pokud lidská paměť sahá. To tedy k případu, k němuž došlo v Plzni, kdy muž (žádný osmnáctiletý madík, to slovo mladík relativizuje vinu, v osmnácti každý dovede rozeznat takto výrazné hranice skutků) za mimořádně brutálních okolností znásilnil patnáctiletou dívku (je třeba dodat, že „je podezřelý, že...",). Za normálních okolností by bylo třeba do případu nevrtat, je v referátu policie a pravděpodobně později soudů. Jakmile si ale přečteme titulek „Lidé svolávají do Plzně protest, patnáctiletou dívku znásilnil Ukrajinec", je z toho politikum a bohužel politikum z toho dělá idiot, který takový titulek sesmolí. V Česku dojde ročně k 12 tisícům znásilnění (údaj Amnesty). Pravděpodobně větší část z udaného počtu spáchali Češi, (ledaže Češky, popsáno ve Švějkovi, epizoda s dřívky). Pithartovsky slyším trávu růst, nicméně volám, proboha, nedělejme to. Že je onen podezřelý Ukrajinec nebo Neukrajinec nemá podstatou věci nic společného. Svolávat protesty je nesmysl. Proti čemu? Proti Ukrajincům, kterých je u nás plus mínus tři sta tisíc uprchlíků plus dalších tři sta tisíc usazených, sem patří i podezřelý? K výronu blbosti jednoho titulkáře by nedošlo, kdyby nebylo tlaku s „míst nejvyšších". Bohužel pánové Andrej Babiš a Tomio Okamura vytvářejí atmosféru permanentního štvaní ve snaze nahnat si volební hlasy a pak stačí, aby došlo ke zcela výjimečně a bezesporu absolutně zavrženíhodné události, aby se rozpoutaly vášně. Na protiukrajinskou vlnu nedávno naskočila část horkokrevnějších Romů. Další štvaní může ještě dál rozhádat naši společnost – a pozornost odvést od skutečných problémů. Ten nejhorší je nefunkční stát, což je trvalý jev bez ohledu na to, kdo tomu cirkusu momentálně ve Strakovce předstírá, že mu šéfuje. Proti tomu protestujme. V Plzni nechme policii konat. A nedělejme z tragédie politikum.
Štángle neboli závora… Jedu takhle odpoledne domů a už jsem u nás v saťáku – beru to oklikou, abych najel do vrat z pravé strany, vyjde mi to šikovněji, a najednou koukám, přes cestu stojí jezevčíček. Jako závora. Docela bych hádal, že se trefil rovnou doprostřed. Stál a nechtěl se hnout. Jeho pán ho volal z chodníku, avšak jezevčíček osvědčil svou pověst tvrdé hlavy. Jak jsem byl rád, že i někdo jiný má taky jako partnera tvrdohlavce, který se nechce hnout z vozovky, když jede auto! V tom je přeborník Nora. Když se vše urovná, vždycky jí říkám, jseš blbá, nevidíš auto?
|