Oni to myslí fakt vážně
Ministr kultury Martin Baxa má ve středu předložit vládě projekt na uzákonění statusu umělce. V doprovodné mediální omáčce se zdůrazňuje, že „problémem" se zabývá i Evropský parlament. Už to je signál k nejvyšší obezřetnosti. „Jde o nástroj podpory nejohroženějším skupinám umělců a umělkyň. Jsme na začátku dlouhodobého procesu, který není ohraničený a definitivní a bude se vyvíjet v průběhu času v souvislosti s aktuálními potřebami," slíbil nedávno Baxa v souvislosti s demonstrací, která „status umělce" požadovala.

Jeto až závratné, jak se všechno obloukem vrací. Znovu tu jsou nápady, jak podporovat správné myšlenky a omezovat ty které neprojdou: kdo o tom bude rozhodovat a podle jakých kritérií, zní otázka. Za minulého režimu na to byl Český, respektive Federální úřad pro tisk a informace, zkratkou ČÚTI respektive FÚTI. Kontroloval produkci a penalizoval provinilce, čím nastolil autocenzuru. Co to je? O tom vám může vyprávět každý, kdo dnes něco píše a je pod dohledem, aby nebyl homofob a xenofob a antivaxer a putinofil a když je všechno dohromady, dostává statut dezoláta a antidemokratického krajního pravičáka.

S tím statutem umělce je to trochu něco jiného – zde jde čistě o prachy. Kdo dostane status umělce, dosáhne na státní peníze: ono už je dnes mimo mísu říkat něco o „penězích daňových poplatníků", jelikož stát jede na dluh a ředí ho umělým zdražováním. Čímž jsme ohroženi všichni, ale dle Baxy jsou mimořádně ohrožení umělci, tudíž je třeba jim otevřít statní kasu. Ale komu? Na to je prostá odpověď, milý Watsone: budou komise, v nich zasednou mimořádně umělečtí umělci, protože míru uměleckosti nebude posuzovat žádný jouda. Možná se od ministra Baxy dozvíme podrobnosti, mohu se přihlásit jako poradce. Hodně pamatuji, všelijaké ty umělecké komise, kulatá razítka! Nicméně myslím, že ministr Baxa žádnou radu potřebovat nebude. Jakmile jde o rozdávání z cizího jsou tito lidé chytří dost.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Případ opatrné dogy

Vposledku jsme několikrát potkali pána s dogou. Je to krásný pes, urostlý, svalnatý, štíhlý, černobílý, velmi impozantní. Při prvním setkání, jakmile nás zmerčil, zalezl za pána a vykukoval. Nora začala štěkat a jak to dělá vždycky, obcházela ho vééélikým obloukem.

Gari, ta se vždycky jde podívat. Rána po posledním podívání se jí zahojila před pár dny. Doga byla zjevně na rozpacích, musel jsem Gari odvolat, abych psa ušetřil trápení.
Dnes ráno dokonce Gari na tu dogu zavrčela. Na to bacha, Gari. Kdyby otevřela tlamu, mohla by tě vdechnout.