Star Trek a demokracie
Krajinou veřejné debaty pořád ještě doznívá větřík zvířený pirátkou Jankou Michailidu. Tato donedávna členka Republikového výboru Pirátů se byla podívat na jakési akci pořádané komunisty a dostala od šéfa Bartoše kartáč a nakonec ji z orgánu vylili. Bylo to něco jako když se likviduje umělá oběžnice Země, stáhnou ji a chvilku zazáří, jak hyne v atmosféře: objevila se snad ve všech pořádných podcastech Česka a zaujala zejména svým příklonem k společenskému zřízení zpodobněném seriálem Star Trek: lidi se shodnou, co je dobré, domluví se a uskuteční to.

Bylo kolem toho hodně smíchu, nicméně za zamyšlení její teze stojí. Jde totiž o to zatrachtilé „domluvení se". Jak takové domluvení vypadá v praxi vidíme dnes v přímém přenosu, doslova. Systém průběžného financování se dostal do bezvýchodné situace, je neudržitelný už dnes, je v mínusu, a mínus poroste. To je problém. Řešení je nabíledni: musí se s ním něco udělat a právě o to se Fialova vláda snaží. Domluva ale zjevně možná není. Hnutí ANO už tahá spacáky do sněmovny – bez ohledu na to, že příští volby nejspíš vyhraje a bude mít reálnou šanci převzít výkonnou moc. Se vším všudy, včetně penzijního systému. Také ANO by mělo mít zájmem na to, aby se vagón penzijního pojištění vrátil na koleje, zjevně z nich spadl. Ale ne, poslanci už tahají spacáky do sněmovny.

To je ale jen drobný aktuální problém a se startrekismem Janky Michailidu přímo nesouvisí. Jádro problému je jinde. Ušlechtilé cíle, jako je energetická transformace, odstranění nerovnosti, zelená planeta, seznam by mohl být dlouhý, to vše nelze uskutečnit jinak než drsným tlakem, regulacemi a příkazy. Nějakou dobu se bude dařit zachovat zdání demokracie: osvědčuje se očernění disidenta za zpátečníka, rusofila, hoofoba a dezinformátora. Tohle Janka Michailidu netuší nebo to spíš nevnímá. Prostě jenom se dívá na svět svýma jasnýma bezelstnýma očima, pravdy světa jsou jí jasné - jak snadné je se na nic domluvit, ve Star Treku to funguje!

Asi moc neřeší, co udělat s těmi, komu se taková dohoda nebude líbit. Nakonec to vždycky končilo v lepším případě v base, v horším na šibenici. Proto nevylepšujme bezpřívlastkovou demokracii. Je těžkopádná a málo efektivní, to budeme teď prožívat den za dnem znovu. Ale pořád je to lepší než ismus jakéhokoli druhu.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Obětavost

Z mého vyprávění už Noru znáte: když venku prší, Nora jen vystrčí noc ze dveří a couvá do předsíně. Načež se dnes stalo následující.

Navštívil mě známý, něco jsme probírali. Zašlo sluníčko, začalo pršet a strhl se slejvák. Známý chvilku čekal, že to přejde, ale slejvák neustával. Auto mě přes ulici. Řešení: deštník. Ale co s deštníkem? Mám dva deštníky. Jeden jsem dal jemu, druhý jsem si vzal pro sebe a vyrazili jsme.

Jenže ve třech! Nora, ta suchomilná Norinka, mě nechtěla opustit a hnala se do té sloty a okamžitě byla na kůži mokrá.
Budu muset jí pořídit paraplíčko.