![]()
![]() Výsledky agentury NMS jsou zajímavé, odkazuji na citovaný článek na Novinkách. Vstup nejvíce oceňují hodně mladí lidé mezi 18 a 24 lety, v této skupině je to dokonce 77%. Což ostatně je podstatné – ve věku 65 a více jsou odpůrci zastoupeni 59 procenty. Jelikož do té skupiny taky patřím, mohu odhadovat, co aspoň některé k negaci vede. Před třiceti lety, když padl režim, převládaly naděje a iluze, že Západ je něco skvělého, že je to říše rozumu a slušnosti a ve výsledku z toho plyne prosperita a sebevědomí. Pak se ale věci začaly měnit, posílila eurofederalistická myšlenka. Byla podepsána Lisabonská smlouva (to už jsme byli krátce členy). Nějakou dobu to šlo dobře: všímal jsem si, že rozdíly v životní úrovni se snižovaly. Teď ale je to zase jinak, už jsme zpátky v dobách, kdy si rozmyslíte, jestli si v kavárně dáte kafe nebo ne. O nějakém obdivném vzhlížení k Západu nemůže už dlouho být ani řeči. Francie s Německem nadále Unii vedou, ale přesvědčivý leadership to rozhodně není, a krach německé východní politiky důvěru podlomil nadobro. Kdyby teď naše vláda chtěla přitvrdit v eurohujerství a například chtěla kývnout na zrušení veta, asi by byl malér. Nechat se vést Německem, to tedy děkuji pěkně. Odklon od fosilních paliv smysl má – z mnoha důvodů, ale jít na to přes zavírání jaderných elektráren a otevírání uhelek je čisté šílenství a tak se to bohužel realizuje. Tohle všechno se honí hlavou našinci, který před devatenácti lety vítal vstup sklenicí šampaňského – přímo v Bruselu. Je to dobře nebo špatně? Prostě, takové je realita a je třeba to rozumně vnímat. Kdyby se toho rozumu na takzvaném Západě dalo rozpoznat víc, pak by ta čísla byla pro Evropskou unii určitě příznivější.
Vzal jsem tedy síťku a vylovil je. Škoda granulí, dal jsem je tedy sušit na tác, pěkně jsem ho opřel o kámen, aby se o něj sluníčko opíralo.
|