Na Babiše se skoro zapomnělo po jeho odchodu do lesů, kde si vykopal zemljanku a po vzoru brdských partyzánů chystá znovudobytí Strakovy akademie. Místopředseda lidovců Jan Bartošek se postaral, abychom si na něho vzpomněli. Mandátovému a imunitnímu výboru sněmovny podal na něho stížnost pro bezdůvodná obvinění a urážky. Aby nebyl mýlky, bezdůvodným obviněním nebylo mnohaleté vláčení Babiše po soudech a vytvoření sloganu o „trestně stíhaném premiérovi". Jde o to, že Babiš během dubnové schůze připomněl aféru starou déle než patnáct let. Taky jste na ni skoro jistě zapomněli, šlo o příběh dvou set milionů korun, která měla zaplatit ČSOB poradenské firmě CA IB. Banka zaplatila, o měsíc později Grossova vláda bance přiklepla bez výběrového řízení miliardový kšeft v pobočkách České pošty, načež peníze „zmizely kdesi v zahraničí" a na jaře 2006 se věcí začala zabývat protikorupční policie. Vyšetřování vedl detektiv Milan Cícer, až je dovedl k nule. Nic nezjistil, načež byl jmenován ředitelem „finančně analytického útvaru ministerstva financí". Okolnostmi jmenování a kontakty Milana Cícera se zabývala BIS, načež… Pohádka je dlouhá a je komické, že ji připomněl právě Jan Bartošek právě v době, kdy si vláda očividně neví rady s financováním státu a neví co má s poštou dělat a vypadá, že váhá mezi postupným rušením nebo rozprodáním. Heslo „zavinil to Babiš" ale už nemá takovou atraktivitu, jako v době kdy hnutí MICHPRD shromáždilo statisíce lidí na Letenské pláni. To Bartoškovi zjevně uniklo. Babiš teď bude vejborům vysvětlovat a dokládat to záznamem projevu, že lidovce jmenovitě neoznačil, ale co je to platné, v Grossově vládě byli a v tom má pravdu pravdoucí. Krom staré kauzy Bartoška vyčítá Babišovi obstrukce ve sněmovně. Tak nad tím opravdu se už dá jenom pokyvoval hlavou: cožpak malému Honzíkovi maminka neříkala, že mluviti stříbro, mlčeti zlato, zvlášť když je člověk v situaci, kdy na velké vyskakování nemá sílu? Nebo si Jan Bartošek opravdu myslí, že podobnou exhibicí pomůže své partaji dostat se v preferencích přes pětiprocentní hranici parlamentní volitelnosti?
V sobotu bylo od rána jaro, pořádné jarní jaro se sluníčkem, teplo ale ne horko, zatím nejhezčí den roku 2023. Zařekl jsem se, že si dám den bez práce, čímž myslím den bez počítače a sluníčko je mi svědkem, že jsem slib splnil. A pejskové? Nechal jsem otevřené dveře do zahrady skoro celý den, ale s malou výjimkou, kdy se Gari vyvalila na lehátko a Nora ležela na trávníku, strávily obě větší díl toho nádherného dne v obýváku , každá na svém pelechu. Pojďte ven, nány pitomý, nabádal jsem je. Nedbaly. No a už v neděli byla zase zima a trochu pršelo a obě chodily a omrzovaly: co takhle jít ven, nebyl by to špatný nápad? |