Co se nepodařilo s Andrejem Babišem, podaří se s Donaldem Trumpem? Když exprezident Trump před pár dny tvrdil, že se na něho chystá zatčení, znělo to jako jeho další velkohubé prohlášení s cílem připoutat na sebe pozornost. NO a vida, manhattanská velká porota proti němu vznesla obvinění a čeká se, že si pro něho přijdou v úterý. Naše média o tom buď nepíší vůbec nebo jen velmi opatrně, bližší info najdeme jen na Českých novinách ČTK. Věc je po právní stránce nesmírně spletitá. Z té změti nejvýrazněji vystupuje následující: Trump se měl před sedmi lety zaplést se dvěma dámami a měl jim zaplatit odstupné, aby ho nemáchaly v tisku a nyní ho velká porota chce nechat sebrat… protože ty peníze nedeklaroval jako výdaj na předvolební kampaň. Našemu sluchu to zní jako humor. K smíchu to ale není. Málo platné, americký prezident je tak trochu vůdčí figura svobodného světa. USA za nás bojovaly ve dvou světových válkách, tíži studené války taky nesly na bedrech a v současné krizi taky hrají klíčovou roli. Opravdu nám nemůže být jedno, co se děje v nejvyšších patrech jejich politiky. Navíc, je už jasné, že svobodný svět nemá svoje dominantní místo na světě zaručené jednou pro vždy. Pravý opak pravdou, větší část světa ho neuznává, trpí ho nebo je proti němu. Taková je situace a slepý, kdo to nevidí. Proto je nanejvýš žádoucí, aby se „za velkou louží" vzpamatovali. Začalo to obviňováním Trumpa ruskou stopou, nic se neprokázalo. Teď se chystá přinejmenším právní bitva. Ať dopadne jakkoli, k obrazu pevné sebevědomé Ameriky nepřispěje. Zřejmě je pozdě, aby se ten nesmysl zastavil. Právní puristé budou povykovat o nezávislosti justice a vládě zákona. Možná by bylo dobré, kdyby relevantní evropští státníci – aspoň diskrétně, diplomatickou cestou – vzkázali: neblázněte, ohrožuje nás to všechny. Ono se to nestane. Po létech budu mít to pochmurné potěšení, jakého se těší kolega a přítel Šaman Kovanic v Neviditelném psu, kdy po uplynutí určité doby vytahuje staré texty Neviditelného psa a dokládá, že měl pravdu. Krucinál, proč světoví státníci nečtou Neviditelného psa, mé úvodníky a Šamanovo doupě? :-)
Gari s Norou měly povyražení. V lesíku za naším Šmoulovem jsme objevili milou trojici: tatínka, pejska a holčičku šplhající po stromě. Patřím ke generaci, která v koruně stromů strávila nemalou část dětství, dnešní děti po stromech nelezou, spíš čumí do mobilu. Měl jsem tedy radost, že vidím holčičku na stromě a Gari s Norou se radovaly spolu se mnou. Odvědl jsemm je, aby z radování nebylo ouvej, a šli jsme dál po obvyklém okruhu. Při návratu jel do Gari a Nory život: běžely se podívat, jestli ta holčička nahoře na stromě ještě. Tvrdí se, že si pes pamatuje vjem jen tři minuty. No, ono záleží na tom, jaký vjem. Jsem si jistý, že Gari s Norou budou na ten strom čumět pokaždé, až půjdeme kolem. |