Ani bychom o tom nevěděli, málokdo z nás sleduje program soudních síní, aby s šel podívat na zajímavé veřejné procesy – Feriho bude jedno i druhé. Nevěděli bychom o tom, ale soudu předchází mediální příprava, která věru že nesvědčí v jeho prospěch. Je to tak, presumpce neviny, pojem v českých krajích neznámý, Andrej Babiš vlekl na noze kouli trestně stíhaný až do okamžiku zproštění viny a nikdy mu nikdo neřekl sorry jako, Vlasta Parkanová se domáhá šestnácti milionů za zničené nervy a zruinovanou profesní dráhu… což pranic nevypovídá o případu Dominika Feriho a míře jeho viny. Jen ta dělostřelecká příprava před zahájením soudu je zarážející. A ještě něco. Novinářka Apolena Rychlíková v pořadu Vinohradská 12 upozorňuje, že Feri dlouho sdílel kancelář s Markétou Pekarovou Adamovou a že je kupodivu, že nic nevěděla o tom, co se mělo v kanceláři odehrávat. To zapadá do toho, co jsem si říkal, když skandál vypukl: to jste to nevěděli vy všichni, kdo jste byli s panem Ferim v denním styku? A vzpomínal jsem, jak jsme čístali v novinách o zběsilostech Jany Nagyové zvané Carevna, tehdy pravé ruky tehdy premiéra Petra Nečase. Psalo se o tom otevřeně v novinách. Proč se muselo čekat na plukovnický puč? Kdyby blízcí nemlčeli, Andrej Babiš by možná dnes rejžovat na zdražování potravin a nebyl v politice. No, dneska rejžuje svěřenecký fond spravovaný jeho manželkou, takže v tomto ohledu se zas tak moc nestalo. K tomu Ferimu, na jeho vinu či nevinu nemám absolutně žádný názor a počkám si na soudní rozhodnutí. Jedno je ale jisté, a svědčí o tom i skandály na našich vysokých školách: doba se změnila a velmi se doporučuje pánům pedagogům a pánům jako takovým, aby zacházeli se svými poklopci velmi opatrně. Nastala doba neoviktoriánského pokrytectví a sexuální revoluci střídá sexuální kontrarevoluce – s nevyhnutelným terorem.
Procházka s pejsky mě zavedla k místu, kde naše obec dává svým občanům k disposici kontejner pro bioodpad. Gari se tam do něčeho dobejvala, tak jsem se tam šel podívat. Nenalezl jsem nic, do čeho bych se já osobně chtěl dobejvat, le to není v našem soužití nic divného. Zato jsem si všiml něčeho, co jistě uniklo pozornosti obou mých ušlechtilých pejsků: někdo tam čerstvě odložil vánoční stromeček. Půlka února! Jak to dokázal doma prosadit! Bejt po mým, máme vánoční stromeček do letního slunovratu! |