Spatřen, pobyl chvíli a zase odešel. Jeho přítomnosti si všimla věrná Alena Schillerová a nadšeně to komentovala. Stoupla jí naděje, že Babiš v politice zůstane? Tipuji, že zůstane, ale těžko bych k tomu uvedl jediný rozumný důvod. Okolnosti prohry v prezidentském klání by mělo ve středu projednat předsednictvo hnutí ANO. Co se na schůzi bude dít? Musel bych opět tisknout klávesu s otazníkem. V úvahu by členové předsednictva, jakož i poslanci za ANO a řadoví členové a voliči a sympatizanti měli vzít v úvahu dvě skutečnosti. Babišova prohra byla dlouhodobě předvídaná. Úvaha, že Babiš má jistých třicet procent, ale že ve specifických prezidentských volbách je to málo, tato úvaha byla bezpočtukrát přemílaná a nestalo se tedy nic jiného, než to, že se předpovědi splnily v tom, že Babiš na padesát plus nedosáhl. V našich poměrech je třicet procent hlasů skvělý výsledek, ANO obvykle dosahuje dvojnásobek toho, co získá jeho soupeř číslo dva. Je to ale klec, a do ní je ANO v celostátní politice natrvalo uvrtaná. Jak se s tímto čerstvě potvrzeným zjištěním členové předsednictva a poslanci atd. smíří? To je jedna z otázek, které nutně přijdou na středečním jednání na přetřes.
Druhá skutečnost je závažnější. Jenže zarážející je to, co předvedl v prezidentské kampani. Opřel se o prolhanou kampaň prokazatelně opřenou o ruskou propagandu. Nejviditelnější součástí kampaně bylo přitakání ruskému požadavku – přestaňte pomáhat Ukrajině. Spolčil se s Foldynou, Skálou, s Trikolorou. Dokonce i Tomio Okamura zbystřil když viděl, že Babiš kormidluje ANO do jeho rybníka. Dá se tahle špína umýt? Může se Babiš otřepat a bude se tvářit, že je vše při starém a nic se nestalo? A mají jeho doposud věrní žaludek na to, aby s nim tuhle komedii hráli? Teď by se na scénu měla vrátit obnovená sociální demokracie a vzít si od něho voliče pod heslem „hybaj z vandru domů", ty voliče, které jim postupně vyluxoval. Ale to je za stávající situace plané fantazírování, berte to jako „o čem sním, když náhodou spím"...
Mrzne a mráz připravil Noru o velkou radost procházek: chlemtání louží. Má po cestě vyhlídnutých několik nevysychajících louží a nikdy je neopomene navštívit. Když je mráz slabý, s prosbou v oku se na mě ohlíží a pak vím, co je moje povinnost – led rozbiju. Pod ním je kalná hnusná voda, tu má Nora nejradši. Teď je to ale všechno promrzlé až na dno. Co s tím?
|