Zrada jako politika
První televizní duel finalistů prezidentských voleb se odehrál v neděli večer v České televizi. Původně Andrej Babiš avízoval, že nepřijde, přišel na poslední chvíli. ČT měla technické kiksy, chraplavý zvuk a dokonce při přenosu z ponurého prostředí Národního muzea vypadl na chvíli obraz. Petr Pavel se dostavil nemocný a chraptěl.

Reakce na vyznění duelu jsou různé, jak na výkon moderátora Martina Řezníčka (podle mého názoru byl výborný), tak na Andreje Babiše, tak na Petra Pavla. Televizní duely nejsou boxerský zápas a i v boxu bývají spory o vítězství, pokud jeden z borců nepadne K.O., což v televizi jaksi nejde. Objektivně jsou tyto duely nuda, přinejmenším tento byl: dvě hodiny opakování už viděného, ječící ufňukaný Babiš do kola opakující mantru o vládním kandidátu a hrozící totalitě a proti němu klidný, až flegmatický Pavel se svou tezí o konci chaosu. Přesvědčené každý z obou asi utvrdil, těžko si představit, že diváka s opačným názorem zviklal, natož přetáhl k sobě. Co s váhajícími? Nedozvěděli se nic nového a je zbytečné spekulovat, jak asi ten či onen na váhavé zapůsobili.

Jedno je nesporné. Babiš zde zdůraznil, že za ním stojí i milion občanů, kteří v parlamentních volbách hlasovali a jejich hlasy propadly. Jistě sem patří čtvrt milionu voličů Šlachtovy Přísahy, dále dvě stě tisíc hlasů komunistů a přes dvě stě tisíc hlasů Trikolory a Volného bloku. Propadli i sociální demokraté, nové vedení se sice přiklonilo k Pavlovi, ale bůh ví, jak se socdem voliči rozhodnou. Připomeňme si námluvy s Okamurou, jednání s putinovským agentem Foldynou a se stalinistou Skálou a máme tu jasný obraz Babišovy opory .

Je tudíž jasné, že Babišovo extempore s odmítnutím vojenské pomoci – hypoteticky – napadeného Polska nebylo přeřeknutí, úlet nebo chyba (celou partii z debaty přinášíme na jiném místě). Je to Babišova politika. Pokud není Babiš naprostý hlupák, musel vědět, že jeho slova vyvolají v Polsku a Pobaltí prudkou odezvu. Odezvu? Poláci že by mu to někdy zapomněli, když ho mají v černém notýsku už za jeho pohrdavá slova o kvalitě polských potravin? Babiš v pondělí žádal Zemana, aby se přimluvil, až se potká, jak plánováno, s Andrzejem Dudou. Nebude odpuštěno. Andrej Babiš, který sám sebe nazývá diplomatem, odjistil minu pod česko-polskými vztahy a pokud bude zvolen, mina vybuchne. Poláci neodpustí Čechům, že zvolili do svého čela člověka, který si zradu vyvolil jako politiku. Totéž platí o zemích v Pobaltí, i ty se hněvivě ozývají.

Přitom Polsko by mělo být naší významnou oporou. Slovensko je jako stát v rozkladu a kdo ví, jak to tam dopadne. Vztahy k Rakousku jsou chladné. Lepší jsou s Německem, ale jako na spojence ve tvrdé krizi na Německo nelze spoléhat a už vůbec ne na Francii. Přitom vztahy s Polskem se dobře rozvíjejí a v mnoha ohledech jsou nám Poláci příkladem – podívejme se třeba, jak budují infrastrukturu. Rozvíjení spojenectví, to je proces. A do něho teď zasáhl neskrupulózní oportunista, schopný jakékoli podlosti.

Oba prezidentské termíny Miloše Zemana se odehrály ve znamení hanby. Bude-li Babiš zvolen, hanba bude nesrovnatelně ostřejší mezinárodní situace pokračovat.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Asi je to stáří

Ráno jsem zavelel jde se ven. Gari se div nepřirazila horlivostí, s jakou se drala z deky, do které byla zamotaná. Nora váhavě odešla do předsíně a tam se zastavila a dala jasně najevo, že nemá zájem.

Šel jsem tedy jenom s Gari a Noru vzala ven až později Ljuba. To už se Nora rozkoukala a jakž takž byla ochotná si nechat ochladit tlapky tajícím sněhem. Už dříve jsem si všímal, že se do procházek moc nehrne, někdy se zastavila u branky a dobře jsem jí četl v očích otázku nevybodneme se na to? Vždycky si ale dala říct. Může to být i artróza. A rozhodně stáří…
Mně budete povídat!