Odchod slabé ministryně
Christine Lambrecht odstupuje z postu německé ministryně obrany. Dlouho se na ministerstvu neohřála, nastoupila 8. prosince 2021. Bylo by nespravedlivé jí naházet na hlavu katastrofální stav německé branné moci. Hned po nástupu přispěla k vyslání německého kontingentu do Litvy a přispěla k rozhodnutí zakoupit letouny F-35 a vrtulníky Chinook za 5 miliard euro. V květnu téhož roku vedla politická jednání jež vedla ke změně ústavy, aby bylo možno vzít půjčku v řádu 100 miliard euro pro vybudování armády. V dnešní době ale ani to nestačí a ministryně se musela poroučet. Odborní pozorovatelé připomínají, že až do pádu železné opony hrála německá armáda zásadní odstrašující roli, ovšem od devadesátých let se přešlo na stav podobnému tomu u nás, kdy se rozvíjely jenom expediční síly nasazované v zahraničí.

Zkrátka, s hrozbou namířenou proti vlastnímu území se nepočítalo, natož aby někdo připravoval ofenzívní operace. To vše je známý fakt, nicméně abdikace ministryně Lambrecht to názorně připomíná. Jádro putinovské propagandy přebírané i našimi mírotvůrci se totiž odvolává na údajnou hrozbu ze strany Západu.

Do této lživé kampaně spadá i poslední výzva Mír a spravedlnost formulovaná Matějem Stropnickým, Janem Kavanem a Václavem Hořejším. Na tuto notu naladil horkou fázi své prezidentské kampaně i Andrej Babiš. Je to založené na nejnestydatější lži, jaká kdy zněla evropským prostorem od Hitlerovy psí smrti. Není a nebyla tu žádná hrozba, Západ žil v blažené iluzi trvalého míru a kolébal se ve víře, že zvítězil rozum. Byl to omyl, Christine Lambrecht odchází, možná dokonce tak trochu jako obětní beránek za viny, které nejsou její. Ruský válečný zločin změnil dobu a výměna odpovědných osob je toho logický důsledek.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Jak jsem se dožral

Sedím takhle večer u compu a najednou někdo zvoní u vrátek. Jdu otevřít, Gari běží se mnou, Nora zůstává v patře – od jejího úrazu v léte dvacet ji nosíme po schodech dolů i nahoru. Gari huláká dole, Nora nahoře.

Ukáže se, že prej popeláři. Oni chodí po novém roce pro výslužku, ale když už je to po čtvrté, tak se trochu naprdnu a zvýším hlas. Gari štěká o sto šest. Najednou dvojhlasně.
Ohlédnu se. A ona Nora seběhla ty schody a je tu se mnou a řve na falešného popeláře?

Ledaže on to byl jediný pravý popelář a ty tři sady předchozí byli popeláři falešní. Vezmu Noru do náruče, vynesu nahoru a teď tady o tom společně přemýšlíme.